Obamova jaderná strategie zachová USA právo prvního úderu

Spojené státy představily svou novou jadernou strategii. Prvně v historii je jejím hlavním cílem snaha zabránit jadernému terorismu a šíření jaderných zbraní. Washington hodlá zeštíhlit nukleární arzenál, stále si ale nechá dostatečný počet jaderných zbraní. V plánu totiž počítá s výjimkami vůči státům jako je Írán a Severní Korea.

Americký prezident Barack Obama | foto: AP

HLAVNÍ BODY STARTEGIE

1. zabránit šíření jaderných zbraní a nukleárnímu terorismu

2. snížit roli amerických jaderných zbraní v národní bezpečnostní strategii

3. zachovat strategický odstrašovací a stabilizační potenciál amerického jaderného arzenálu i po jeho redukci

4. posílit regionální odstrašovací roli a ujistit spojence a partnery Spojených států o ochraně jejich bezpečnostních zájmů

5. udržovat bezpečný, zajištěný a efektivní jaderný arzenál.

"Spojené státy omezí roli jaderných zbraní ve své bezpečnostní strategii a nebudou vyvíjet nové jaderné zbraně," uvedlo americké ministerstvo obrany v nové jaderné strategii země.

Dostatečný počet jaderných zbraní si ale Spojené státy hodlají ponechat, aby odradily možné útočníky a také aby splnily závazky vůči svým spojencům.

Jaderné zbraně nepoužijeme, ale...

V rámci nové strategie se USA také zavazují, že nepoužijí jaderné zbraně proti nejaderným státům, které dodržují Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).

Nukleární útok by takovým státům neměl hrozit, ani kdyby napadly Spojené státy biologickými či chemickými zbraněmi. Nebo třeba ochromily USA rozsáhlým kybernetickým útokem.

Pro tyto případy chce Obama vytvořit soubor odstupňovaných opatření s využitím konvenčních zbraní, která by útočníka od jeho záměru odradila.

"Zachovám všechny nástroje, které jsou třeba pro zajištění toho, aby Američané byli v bezpečí," prohlásil v rozhovoru pro americký list The New York Times Barack Obama.

I přes tato opatření a nástroje si americký prezident přesto vyhradil právo jadernou strategii změnit, a to kvůli rychlému vývoji chemických a biologických zbraní. Pokud by tyto mohly mít velký ničivý vliv na Spojené státy, může se Washington rozhodnout pro jadernou odvetu za biologický útok i v případě státu dodržujícího NPT.

Plán počítá s výjimkami pro Írán a Severní Koreu

Plán navíc počítá s výjimkami vůči státům, jako je Írán či Severní Korea, které odmítají dohody o nešíření jaderných zbraní. I u těchto zemí ale Washington upozorňuje, že počet případů, kdy by USA mohly použít jaderné zbraně jako první, je omezený.

Jednalo by se pouze o "extrémní okolnosti", při nichž by chránili "životně důležité zájmy své i svých partnerů".

Spojené státy podle dokumentu chtějí jednat s Čínou a Ruskem o "stabilnějších a transparentnějších strategických vztazích". Spolu se zvýšeným úsilím směrem k nešíření jaderných zbraní to je v příštích letech jediná cesta, jak na celém cestě zvýšit bezpečnost, uvedlo americké ministerstvo obrany.

Nová strategie: zklamání na obou stranách

Obamova strategie podle amerického listu zřejmě vyvolá zklamání na obou stranách amerického politického spektra. Konzervativci se obávají, že Obamovo rozhodnutí zmenší odstrašující efekt, který americké jaderné zbraně mají.

UŽITÍ JADERNÉ ZBRANĚ

USA jsou jedinou zemí na světě, která proti jinému státu použila jaderné zbraně. Na sklonku druhé světové války 6. a 9. srpna 1945 svrhli Američané atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki.

Někteří liberálové naopak míní, že omezení užití jaderných zbraní je nedostatečné. Navíc oufali v Obamův závazek, že USA nikdy nepoužijí nukleární zbraň jako první.

Přesto se zveřejnění strategie podle některých vnímá jako historický moment, protože už za dva dny Obama v Praze podepíše novou odzbrojovací smlouvu mezi USA a Ruskem. (o nastartování konce jaderných dějin v Praze čtěte zde)

Pražským podpisem ale rozhovory o jaderném odzbrojení mezi USA a Ruska podle agentury AP nekončí. Washington chce brzy zahájit nové kolo jednání.

Hodlá totiž prosadit další snížení počtu taktických jaderných zbraní, v nichž má Moskva velkou převahu. Rusko dosud takové omezení odmítalo, protože nukleární střely krátkého doletu považuje za klíčovou část vlastní obranné strategie.

NĚMCI ŽÁDAJÍ STAŽENÍ AMERICKÝCH JADERNÝCH HLAVIC ZE ZEMĚ

- V Německu sílí hlasy požadující stažení posledních amerických jaderných hlavic ze země. Na konci března k tomu vyzval vládu Spolkový sněm a o Velikonocích za to demonstrovaly tisíce Němců. Podle některých politiků k tomu může pomoci i dohoda, kterou se na Pražském hradě chystají stvrdit podpisem prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv.

- Podle odhadů německých odpůrců atomových zbraní zůstává v zemi až 20 nukleárních hlavic, a to na vojenské základně Büchel v Porýní. Jsou pozůstatkem studené války, kdy Američané od 50. let rozmístili celkem asi 150 jaderných střel. Německé vládní strany se v koaliční smlouvě zavázaly dosáhnout stažení zbývajících hlavic do roku 2013 v rámci celosvětového odzbrojovacího úsilí a na základě dohody s partnery z NATO.