1 ZAHRANIČNÍ POLITIKA
Barack Obama byl za své počínání v zahraniční politice odměněn vlastně ještě dříve, než vůbec pořádně začal dělat důležitá rozhodnutí. Už po devíti měsících v úřadě dostal Nobelovu cenu míru. Za sebou měl přitom jen velká prohlášení a zatím málo konkrétních činů.
Později však na jeho konto připadlo několik úspěchů, které budou připomínány i v budoucnosti. Především jde o dvě věci - dohodu o jaderném programu s Íránem a obnovení diplomatických vztahů s Kubou. Nehledě na to, kolik rozruchu kontroverzní kroky vyvolaly, nelze Obamovi upřít, že po dlouhých letech tímto vylepšil vztahy s dvěma zarytými nepřáteli USA, jak připomíná britský web The Guardian.
Obama se rozhodl, že s Íránem nebude jednat jako se ztělesněním zla, ale jako s komplexní společností. Jeho pragmatismus vedl v červenci 2015 k dohodě, v níž Teherán slíbil omezit výrazně svůj jaderný program výměnou za zrušení sankcí. Stejný pragmatický přístup pomohl ve vztazích ke Kubě. „Posledních pár let ukázalo, že izolace nefunguje, je čas zkusit jinou strategii,“ řekl tehdy v prohlášení Obama. Obnovením diplomatických vztahů a zmírněním embarga, které ztratilo svůj smysl před desetiletími, si však proti sobě poštval část republikánů (psali jsme zde).
Na problémy narážel Obama ve vztazích s rivalem USA ze Studené války. Americko-ruské vztahy utrpěly během Obamovy éry hned několik šrámů. Vypuknutí války na Ukrajině bylo ze strany Washingtonu hojně kritizované. Situace vygradovala po sestřelení malajsijského letounu na východě Ukrajiny, kdy Spojené státy uvrhly na Rusko sankce.
Stejně tak se obě velmoci střetávaly kvůli Blízkému východu. Během Obamova prezidentství začalo Arabské jaro, které se v roce 2011 stalo v Sýrii spouštěčem občanské války. Válka v Sýrii pomohla vzestupu takzvaného Islámského státu a znovu dostala na jedno bojiště Rusko a Spojené státy. Zatímco ruský prezident se postavil na stranu režimu prezidenta Bašára Asada, jeho americký protějšek stranil povstalcům. Obě strany však spojuje snaha o vymýcení radikálů z Islámského státu.
Za šest let války však zemřelo podle odhadů až půl milionu lidí a další miliony lidí přišly o střechu nad hlavou. Bezmála pět milionů registrovaných syrských uprchlíků nyní žije v táborech v okolních státech a severní Africe, dalších 6,6 milionu lidí bylo vnitřně vysídleno v rámci Sýrie (přesná čísla zde). V Evropě mezitím požádalo o azyl 884 461 Syřanů (statistika od dubna 2011 do října 2016 zde).
Stejně jako poznamenala éru George W. Bushe válka v Iráku, ponese Obamovo prezidentství stín války v Sýrii.