Šéf Bílého domu, který kvůli špatnému počasí musel zůstat na základně Bagrám, chtěl po vynuceném přistání mimo Kábul s Karzáím pohovořit alespoň prostřednictvím videokonference. Jenže ani to se kvůli technickým problémům nezdařilo. Poslední variantou tak byla telefonická promluva obou lídrů. Bagrám přitom leží asi padesát kilometrů od afghánské metropole.
Podruhé v AfghánistánuPODRUHÉ V AFGHÁNISTÁNUBarack Obama navštívil Afghánistán v roli prezidenta USA už podruhé a znovu nečekaně. Prvně do země překvapivě přiletěl v březnu. Cesta do Afghánistánu, v němž Spojené státy vedou už devět let válku, byla přísně utajená. (čtěte zde) |
Obama také pronesl projev před 4 000 nastoupenými vojáky. „Dnes můžeme být hrdí na to, že je méně oblastí pod kontrolou Tálibánu,“ řekl Obama s tím, že se spojenecká koalice v zemi zvětšuje. Doložil to tím, že při jeho první návštěvě v zemi v březnu bylo v koalici 43 zemí, nyní jich je 49.
Obama také ubezpečil, že USA už nikdy nedovolí al-Káidě, aby využila Afghánistánu jako základny k útoku na území USA. Američtí vojáci podle něj v této misi uspějí. Obama nicméně varoval před těžkými dny, které je v dalších bojích čekají.
Bílý dům představí změnu strategie
Překvapivá návštěva podle agentury Reuters předchází zveřejnění změny strategie boje v Afghánistánu. Devět let trvající válka se totiž nevyvíjí příliš podle představ amerického vedení. (USA v Afghánistánu válčí déle než Sověti)
Nová zpráva, kterou USA zveřejní za dva týdny, zhodnotí současnou situaci a doplní strategii, kterou Obamova administrativa oznámila přesně před rokem. Tehdy Bílý dům rozhodl, že do Afghánistánu vyšle dalších třicet tisíc vojáků. (přečtěte si více zde)
Návštěva prezidenta může podle americké stanice ABC částečně souviset i reakcí na informace, které se objevily na serveru WikiLeaks. Uniklé depeše odhalily, co si američtí diplomaté myslí o Afghánistánu. (více zde)
Velvyslanec Karl Eikenberry označil v depeších prezidenta Hamída Karzáího za paranoidního, slabošského a příliš sebevědomého. Zároveň ho obvinil, že nedokáže pochopit „ty nejzákladnější zásady budování státu“. Kábul ale už dříve oznámil, že takové zprávy vůbec nebude brát v potaz a že vztahy s USA nenaruší.
Válka v AfghánistánuAmeričané a jejich spojenci zahájili válku v Afghánistánu 7. října 2001 jako reakci na teroristické útoky z 11. září 2001 v USA. Tehdy v zemi vládlo radikální islamistické hnutí Tálibán. NATO má v rámci ISAF a operace Trvalá svoboda kolem 150 tisíc zahraničních vojáků (z toho asi sto tisíc Američanů). Proti nim stojí asi 30 tisíc bojovníků, a to jen Paštunů. Po invazi dosud údajně zahynulo 11 tisíc civilistů, přes 2 200 zahraničních vojáků (z toho přes 1 400 Američanů) a síly NATO zabily či zajaly 10 tisíc až 30 tisíc islamistických bojovníků. Ze země se hodlají postupně stahovat a do konce roku 2014 pak předat zodpovědnost za bezpečnost v zemi do rukou afghánských sil. |
