Zaměstnanci v některých psychiatrických zařízeních například nutili pacienty, aby znásilňovali pacientky, cituje zprávu agentura Reuters. Zneužívali rovněž lékařské procedury jako jsou elektrické šoky, které prováděli na genitáliích nebo nohách obětí. Zpráva dále zmiňuje nevhodná vaginální vyšetření, ale i urážky a rasově motivované verbální útoky.
Komise odhaduje, že obětmi zneužívání se stalo až 250 tisíc lidí, což je skoro 40 procent z celkového počtu 655 tisíc osob, které od 50. let minulého století prošly na Novém Zélandu ústavní péčí, jako jsou sirotčince, domovy pro postižené či psychiatrické léčebny. Jednou z nejmladších obětí byl teprve devítiměsíční kojenec a nejstarší bylo v době zneužívání dvacet let.
„Někdy jsem podstupovala léčbu šoky dvakrát denně. Záznamy (říkají), že jsem oslepla, a večer jsem pak podstoupila další šokovou terapii,“ svěřila se autorům zprávy žena jménem Anne, která v roce 1979 ve svých sedmnácti letech pobývala v psychiatrické léčebně.
Nejvíce trpěly maorské děti
Průběžná zpráva dále praví, že nejvíce pravděpodobně trpěly maorské děti – vychází z faktu, že 81 procent zneužitých dětí v ústavní péči jsou právě Maorové a maorské děti tvoří 69 procent obyvatel ústavů. Představují přitom jen 16 procent novozélandské pětimilionové populace. Některé nábožensky orientované instituce se snažily „očistit“ kulturní identitu Maorů ve své péči skrze sexuální a fyzické zneužívání, popisuje Reuters.
List The Guardian zároveň upozorňuje, že mezi oběti patří už tak znevýhodněné a marginalizované skupiny obyvatel, kromě Maorů také děti z chudých poměrů, postižení lidé či ženy a děti. „Zpráva zjistila, že mnoho dětí bylo odebráno z domova kvůli problémům spojeným s chudobou, ale vrátili se z ústavní péče těžce traumatizovány,“ píše deník.
Skutečný rozsah je zřejmě ještě větší
Zpráva také hovoří o tom, že celkový rozsah zneužívání v ústavní péči byl nejspíše větší, než se kdy podaří odhalit. A konstatuje, že k problému přispělo například nedostatečné prověřování zaměstnanců zařízení, chabý trénink a malý dohled vedení. Vyšetřovací komisi dosud kontaktovalo 1 900 lidí, kteří čelili zneužívání v novozélandské ústavní péči, přičemž komise očekává, že další tisíce lidí se ještě se svým svědectvím přihlásí.
„Je to závažný a dlouhotrvající sociální problém, který musí být řešen,“ uvádějí autoři zprávy. Upozorňují zároveň, že zneužívání lidí v ústavní péči se děje i dnes. Královskou vyšetřovací komisi pověřila šetřením situace v roce 2018 premiérka Jacinda Ardernová se slovy, že země musí konfrontovat „temnou kapitolu“ své historie. Reagovala tím na tlak ze strany lidskoprávních organizací i OSN.
