Navrhovaný název znamená v maorském jazyce (známém jako „te reo“) Země bílého oblaku. Pokud Maorská strana ve volbách uspěje, hodlá přepisovat i další místní názvy: Wellington by se měl nazývat Te Whanganui-a-Tara, Christchurch bychom na mapě našli jako Ōtautahi.
Oficiálními jazyky Nového Zélandu jsou dnes angličtina a jazyk Maorů, kteří jsou v pětimilionové zemi největší etnickou menšinou – představují 16,5 procent populace. Jejich představitelé si však stěžují, že angličtina je příliš dominantní a její používání „ignoruje historii země“.
„Je nepřijatelné, že jedním z oficiálních jazyků umí hovořit jen tři procenta obyvatelstva,“ posteskl si pro portál Stuff, kandidát za Maorskou stranu Rawiri Waititi. Poukazuje tak na fakt, že jazykem te reo se dnes plynně domluví jen pětina původních obyvatel.
Jeho strana rovněž prosazuje zařazení maorského jazyka a historie do školních osnov. Kromě toho chce zřídit zvláštní kontrolní úřad, který by dohlížel na „kulturní kompetenci“ státní správy ve vztahu k Maorům, a požaduje, aby moderátoři veřejnoprávní televize a rozhlasu ovládali základy te reo.
Přejmenování ostrovního státu nejspíš zůstane jen v rovině přání. Maorská strana, která z parlamentu vypadla před třemi lety, by podle předvolebních průzkumů mohla v říjnových volbách získat jedno procento hlasů. Favoritem voleb jsou labouristé současné premiérky Jacindy Ardernové.
Politička, která se v minulosti vyslovila pro povinnou výuku maorského jazyka na školách a svoji dcerku pojmenovala Neve Te Aroha (aroha znamená v maorštině láska), se zatím k myšlence na přejmenování Nového Zélandu postavila spíše zdrženlivě.
„Čím dál častěji slýchávám, že lidé používají název Aotearoa. Je to zaměnitelné s názvem Nový Zéland, což je pozitivní věc,“ uvedla premiérka pro New Zealand Herald.
Někteří politici byli o dost příkřejší. „Maorská strana chce jen vzbudit zájem médií,“ uvedl vůdce strany New Zealand First Winston Peters. Podle něj by přejmenování země jen zkomplikovalo postavení novozélandských vývozců na mezinárodním trhu.
