INFOGRAFIKA:
Íránská hrozba pro svět - rakety a jaderný program
ČTĚTE TAKÉ:
MAAE: Rada vyšetří íránský jaderný program
Napětí mezi Íránem a Západem dále stouplo. Írán totiž podle diplomatických zdrojů v jaderném středisku Natanz obnovil vlastní obohacování uranu.
Je to proces, který může produkovat jak palivo pro jaderné reaktory, tak náplň atomových bomb. Může to být další krok k íránské atomové bombě.
Íránská vláda to nepotvrdila, nicméně oznámila, že proces obohacování spustí ještě před 6. březnem, kdy má o kontroverzním jaderném programu Íránu jednat Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).
"Svět nyní stojí před zásadní volbou. Jaderné zbraně v rukou radikálního režimu ajatolláhů představují mimořádné nebezpečí," uvedl šéf MAAE Muhammad Baradej.
Írán již dnes teoreticky dostřelí svými raketami, schopnými nést i jaderné nálože, do velké části Evropy. Jeho raketa X-55 má dolet 2500 kilometrů - tedy na Moravu. Raketa Šaháb 4, která je ve vývoji, by pak hravě zasáhla celé území Česka.
"NATO s podobnými riziky počítá," míní ředitel Ústavu strategických studií Josef Janošec. "Česko je součástí alianční protivzdušné obrany, k níž patří kromě letadel i rakety."
Takovéto úvahy jsou ovšem jen teoretické. Snad nikdo nepředpokládá, že by Teherán zamýšlel v blízké budoucnosti zamořit svými jadernými náložemi Prahu či jakékoli místo v Evropě. Odvetný úder zemí NATO by byl zdrcující.
Podle západních odborníků na obranu by však byl velmi riskantní i preventivní útok na íránská atomová zařízení.
Avšak fakt, že Írán takovou možnost velice brzo mít může - pokud by ho svět v klidu nechal vyvinout ty nejničivější zbraně - by mu poskytl značné výhody při vyjednávání. Dokonce takové, že by mohl svět vydírat.
Právě spojení nebezpečného jaderného programu a vývoje raket, které jsou už dnes schopné dostřelit do Evropy, je hlavním důvodem, proč se většina světa snaží íránské zbrojení zastavit, dokud je čas.
Teherán opakuje, že chce jadernou energii využívat jen k výrobě elektřiny. Ale málokdo tomu věří, mnohé indicie nasvědčují, že je to právě naopak.
Jen namátkou: Proč by jinak Írán odmítal nabídku Ruska, že může svůj uran obohacovat v jeho zařízeních? Proč vyvíjí stále kvalitnější a dalekonosnější rakety? Proč vymýšlí mezikontinentální raketu Šaháb 7 schopnou doletět s jadernou hlavicí hodně přes 10 000 kilometrů?
"Íránu už nikdo nevěří," napsal italský list La Repubblica. "Vypadá zcela paradoxně, aby jedna z největších ropných zemí světa se zásobami na desítky, ne-li stovky let investovala stovky miliard dolarů do toho, aby získala elektřinu z atomu," dodal list.
Mnozí v Evropě i v USA upozorňují na to, že svět stále musí mít na zřeteli, s kým má v případě Íránu tu čest. "Ještě horší jsou ti, kteří mají pro ajatolláhy pochopení a nevidí vůbec nic špatného na tom, kdyby měl Írán atomovou bombu. Vždyť Izrael má také nějaké, říkají s falešným citem pro spravedlnost," napsal rakouský deník Die Presse.
Skončí to válkou?
Írán skutečně dává Západu dost důvodů k tomu, aby se díval na jeho jaderný program spíše jako na snahu získat jadernou bombu. Západ proto žádá, aby ho Írán ukončil jednou provždy.
Nechce to zadarmo - nabízí dodávky jaderného paliva a lehkovodních jaderných reaktorů (z nich nelze získat surovinu pro jadernou bombu) a také výhodné obchodní dohody.
Problémem je, že íránští vůdci pokládají jaderný program za otázku prestiže a za doklad neústupnosti před Velkým Satanem, tedy před USA.
Spor jako by se nyní vydal iráckou cestou, směřuje do Rady bezpečnosti OSN a za určitých podmínek by mohl skončit i válkou proti Teheránu.
Vývoj raket s jaderným programem úzce souvisí. Právě ony by nesly smrticí jaderné hlavice. Írán v současnosti vlastní rakety Šaháb 1 až 3 místní provenience. "Trojka" má dolet okolo 1500 kilometrů, a je tedy schopna zasáhnout Izrael i další americké spojence.
Teherán však pracuje na dalších generacích raket. "Šestka" má už dokázat nejen vynášet malé satelity, ale také dopravit půltunovou nálož 5500 kilometrů daleko.
Jinými slovy, Teherán má z nějakého důvodu potřebu vlastnit rakety, které jsou schopné zasáhnout cíle kdekoliv v Evropě a na většině plochy Asie a Afriky.
Ale tím jeho ambice nekončí. Proslýchá se, že íránští konstruktéři chystají model Šaháb 7, prý podle severokorejské rakety Taepodong 4. Ta už má doletět nějakých 12 000 až 15 000 kilometrů, tedy dost na to, aby ohrozila USA či Austrálii.
