„Pod vlivem vysokých teplot z kamene uniká voda a vápenec se mění na bílý prášek - vápno.“

Vápno z vápence nevzniká uvolňováním vody, ale uvolňováním oxidu uhličitého. Nevím jak teď, ale za nás se tohle učilo v sedmé třídě.

Každej kámen označit, potom kostel rozebrat, následně postavit znova a poškozený šutry nahradit. Kolaudaci vidím v roce 2219

... skôr 2099 .

Pan autor by si mel projit chemii pro osmou tridu a prostudovat co je vapenec, oxid vapenaty a hasene vapno.

Skôr vy by ste si mal niečo zopakovať ! 800 ročný vápenec na ktorý prší, pôsobí vzdušná vlkosť a prebieha oxidácia zo vzdušným O2 je veľmi krehký a naozaj mu stačí tepelný šok a požiarna voda a začne sa roztekať ako hasené vápno !

Následné škody budú niekoľkonásobné ako boli pri požiari .

Aby naozaj nemuseli rozobrať všetky klemby a nahradiť ich novým kameňom . A to je práca na desiatky rokov a nie 2-3 roky ako sa domnieva francúzky prezident ! tu nebudú problém peniaze , ale bude problém , kde zoberú armádu kamenárov ....

Rok 2016:

Plynové nádrže a dokumenty v arabštině byly nalezeny v neoznačeném autě vedle katedrály Notre Dame, což podle francouzských zpráv vyvolalo strach z terorismu a nejméně čtyři zatčení.

Rok 2019 březen:

Ve francouzské metropoli Paříži začal v neděli hořet kostel svatého Sulpicia, druhý největší pařížský kostel,na místě zasahovali hasiči.Příčina neznámá.

Rok 2019 duben:

Bývalý hlavní inženýr Notre-Dame na tezi o nehodě: "Starý dub, to je spousta tvrdého dřeva, to hned tak nechytne, k tomu je zapotřebí velký oheň. Na budově byla uplně nová elektroinstalace z roku 2010, nebyla tam žádná možnost zkratu. Byla tam nová detekce a hlášení požáru. Nedovedu si představit nehodu."

http://www.fdesouche.com/1192783-philippe-murer#

Notre-Dame je v muslimské čtvrti a místní muslimská mládež se údajně podle Tomského baví tím, že ničí křesťanské symboly.

Včera:

Newyorská policie ve středu večer místního času zatkla muže, který do katedrály svatého Patrika na Páté avenue chtěl vejít se dvěma nádobami s benzinem, tekutým podpalovačem a plynovými zapalovači.

tohle je na leceni

Myslím, že se pravdu nikdy nedozvíme. Ráno v rádiu majitel firmy, která tam prováděla práce, odmítl obvinění, že to za to mohou. Je i divný, že to bylo za tak krátkou dobu v takovém rozsahu. Jasně, že to bylo všechno suchý ale ta rychlost nabádá k tomu, že tomu někdo pomohl. Jestli to někdo ví nikdy to neřekne.

Jak vznikne dostatečně velký oheň uvolňující dostatek tepla, je šíření požáru v prostředí hořlaviny - dřeva velmi rychlé. Dostatečně velký oheň ohřeje povrch dřeva na zápalnou teplotu 200 - 250 st C na vzdálenost metrů během pár desítek sekund. Je otázka, jaký tam byl protipožární nátěr toho dřeva, pokud tam vůbec byl a na druhé straně jak bylo to dřevo stářím popraskané a pokryté hořlavým prachem, to už jsou ale detaily ovlivňující šíření velkého požáru jen málo.

Nejlevnejsi a nejrychlejsi je zbourat a postavit znovu.

Tak at z toho udelaji vysokou pec.:)

Měla to být částečná údržba a je z toho kompletní přestavba.

"Pod vlivem vysokých teplot z kamene uniká voda a vápenec se mění na bílý prášek - vápno".. ale no tak, to by v kameni musela probíhat jaderná reakce a ne chemická, z vápence se vlivem teploty uvolňuje oxid uhličitý a tak se vápenec mění na vápno. CaCO3->CaO+CO2

Je to blbe napsany bo tomu ten clovek nerozumi, ale nepravda to vubec neni. Vlivem vysokych teplot z vapence unika voda - o tom neni pochyb. Vlivem vysokych teplot nad 600C se meni vapenec na na vapno. o tom take neni pochyb. Ze tyto dva jevy spolu moc nesouvisi je asi pravda. Nejsem expert vypalu, ale treba tam ta voda take muze mit nejakou funkci.

Vápenec se unikáním vody nemění ve vápno, to je blábol.

Je pravda, že pokud je ten kámen silně pórovitý a má tak velký povrch, obsahuje v sobě vždy nějakou fyzikálně vázanou vodu, která je v rovnováze s okolní vlhkostí. Zahřátí při požáru pak může tuto vodu z kamene uvolnit a kámen se tak může skutečně smršťovat nebo rovnou popraskat. Další voda, vázaná poněkud pevněji fyzikálně nebo i chemicky a uvolnitelná docela vysokou teplotou může v tom vápenci být, pokud obsahuje jako příměs jíly neboli hydratované křemičitany.

Pořád to ale je vápenec neboli chemicky uhličitan vápenatý. Ten se rozkládá až při dost vysoké teplotě a to na oxid vápenatý za úniku oxidu uhličitého, ne vody. Pořád ale nevzniká vápno.

To dostaneme, až když se provede takzvané "hašení vápna" vodou, kdy konečně cvznikne ono vápno, hydroxid vápenatý.