Zatímco ostatní bojovali s pohromou, statečný otec Fournier zamířil přímo k trezoru a odnesl z něj Nejsvětější svátost a trnovou korunu. Tu měli Kristovi položit na hlavu těsně před ukřižováním. Koruna se skládá z věnce o průměru 21 centimetrů z propletených větviček s trny, které jsou svázané zlatými nitěmi.
O příběhu kaplana na Twitteru informoval novinář francouzské katolické televize Etienne Loraillère.
„Otec Fournier, kaplan pařížských hasičů, s nimi šel do katedrály Notre-Dame, aby zachránil trnovou korunu a Nejsvětější svátost,“ napsal novinář. Úřady potvrdily, že se podařilo zachránit také roucho svatého Ludvíka.
Kaplan se ve Francii vyznamenal už dříve. Podle serveru Diocèse aux armées françaises pomáhal hasičům i po tragických teroristických útocích v Paříži před čtyřmi lety. Před hudebním klubem Bataclan, ve kterém rukou atentátníků zemřelo devadesát lidí, utěšoval raněné a pozůstalé a modlil se za mrtvé.
Podle nizozemského serveru KN se také v roce 2008 účastnil vojenské mise v Afghánistánu, kde přežil přepadení Talibanem. Deset vojáků tehdy zemřelo.
Kaplan pařížských hasičů Fournier, který vběhl do plamenů a zachránil trnovou korunu Ježíše Krista:
Katedrála Notre-Dame, známá pod českým názvem jako Chrám Matky Boží, patří k symbolům Paříže a jednomu z nejkrásnějších příkladů gotické architektury vůbec. Její základní kámen položili na ostrově Île de la Cité na řece Seině na jaře roku 1163 během návštěvy papeže Alexandra III. ve městě.
V té době se ovšem už několik let stavělo. Budování svatostánku, jehož vznik inicioval pařížský biskup Maurice de Sully, pak trvalo téměř dvě staletí, až do roku 1345.
Katedrála přežila zvraty ve francouzských dějinách i dvě světové války. V současnosti se rekonstruovala a právě v místech s lešením požár v pondělí večer pravděpodobně vypukl. Přesná příčina však ještě není známá.
Francouzská média citují zástupce pařížských hasičů, podle kterých by požár mohl souviset s projektem renovace špičky kostelní věže za šest milionů eur. Úřad pařížského prokurátora vyloučil žhářství či souvislost s terorismem a uvedl, že případ považuje za nehodu.
Artefakty se sice i díky otci Fournierovi podařilo zachovat, dvě třetiny střechy katedrály však shořely. Včetně štíhlé věže uprostřed. Renovace světoznámé katedrály tak potrvá léta. Její okamžitý začátek v pondělí večer Francouzům slíbil i prezident Emmanuel Macron.
Kromě finanční pomoci, kterou Francii slíbili nejen boháči z celého světa, své zkušenosti nabízejí i odborníci. Zkušené restaurátory do Paříže vyšle také Česko. Ministr kultury Antonín Staněk v Rozstřelu v úterý uvedl, že také vyhlásí dvě sbírky na obnovu katedrály.
„Kontaktoval jsem francouzského velvyslance i kardinála Duku, kdy jsme probrali, jaké máme možnosti. Vyhlásíme dvě sbírky, církevní i státní,“ řekl Staněk, podle kterého je důležité, že se nezhroutily klenby. Nyní se musí katedrála také pořádně vysušit.
V katedrále bylo mnohem víc než jen trnová korunaPařížská katedrála Notre-Dame schraňuje relikvie uctívané katolíky, pozoruhodné varhany a mnoho uměleckých děl, napsala agentura AFP. Tento klenot gotiky, vydrancovaný a poničený za francouzské revoluce a pak znovu při nepokojích v roce 1831, již přišel o část mistrovských děl. Liturgický poklad patřil k nejbohatším ve Francii, než zmizel v roce 1789, ale postupně byl obnoven. „Zaměstnanci Notre-Dame, architekti, pracovníci ministerstva kultury se zmobilizovali, aby hasičům objasnili, jaká díla bylo záhodno zachránit za každou cenu," řekl v úterý stanici RTL náměstek ministra vnitra. Nejvzácnější památkou schraňovanou v Notre Dame je trnová koruna. Tu se v pondělí podařilo zachránit z plamenů, stejně jako roucho svatého Ludvíka, jak uvedl představený chrámu. Kromě trnové koruny Notre-Dame uchovává další dvě relikvie z umučení Krista: část kříže a hřeb z ukřižování. Tři relikvie se nacházely v kohoutu na věžičce, zvané sanktusník, která se zhroutila pondělí večer: dílek z trnové koruny a z ostatků svatého Diviše (Saint Denis) a svaté Jenovéfy (Sainte Geneviève). Mezi trojími varhanami Notre-Dame vynikají velké varhany s pěti manuály (klaviaturami), 109 rejstříky a téměř 8 000 píšťalami. Postaveny byly původně v 15. století a postupně se zvětšovaly, až v 18. století dosáhly současné podoby. Revoluci přečkaly bez újmy, „bezpochyby díky interpretaci vlastenecké hudby“, jak se píše na webu katedrály. Tři rozety, kruhová vitrážová okna představující rajské květy, vznikly ve 13. století a od té doby byly několikrát zrenovovány. Dvě největší, severní a jižní, mají průměr 13 metrů. V medailonech jsou tu zobrazeni proroci, svatí, andělé, králové, scény ze života svatých. Tři rozety ve svém středu zobrazují Pannu Marii, Ježíše jako dítě a Krista. Ve svatyni, opírající se o jihovýchodní sloup příčné lodi, se nachází socha Madony s dítětem z poloviny 14. století, která je nejznámější ze 37 zobrazení Panny Marie v katedrále. Za oltářem se nachází monumentální Pieta, kterou vytvořil sochař Nicolas Coustou v letech 1712 až 1728 na zakázku Ludvíka XIV. Vyhověl tak přání svého otce Ludvíka XIII. Minulý čtvrtek bylo 16 měděných soch zobrazujících 12 apoštolů a čtyři evangelisty odvezeno z věže katedrály k opravě, a tak unikly pohromě. Sdružení pařížských zlatníků mezi léty 1630 až 1707 darovala katedrále každého 1. května obraz na velkém plátnu. Z těchto 76 velkých "májových" pláten se v současnosti 13 nachází v různých kaplích katedrály. Na západní stěně kaple svatého Viléma (Saint-Guillaume) visí jeden z nejkrásnějších obrazů katedrály, Navštívení Panny Marie, které namaloval malíř Jean Jouvenet (1716) jako mistrovské dílo osmnáctého století. V jižní věži se nachází největší zvon katedrály zvaný Čmelák. Vyzvání o hlavních katolických svátcích a při významných událostech. Byl odlit před více než 300 lety a jeho kmotr Ludvíkem XIV. jej pokřtil Emmanuel. Váží 13 tun a jeho srdce, zavěšené uprostřed těla zvonu jako jeho bicí součást, váží 500 kg, dodala AFP. Zdroj: ČTK |