Norské stromy poničily chemikálie, kterými nacisté skrývali bitevní loď

  9:35aktualizováno  9:35
Neutuchající snahy spojeneckých sil najít a potopit za druhé světové války obávanou německou bitevní loď Tirpitz vedly nacisty k tomu, že plavidlo ukrývali v norských fjordech a maskovali ho chemickou mlhou. Umělý kouř napáchal v oblasti značné škody na stromech, které jsou patrné do dneška.

Tirpitz byla sesterská loď Bismarcku potopená spojenci 150 kilometrů severně od Narviku. Na délku měřila 251 metrů, hlavní výzbroj tvořilo osm děl ráže 380 mm, které měly dostřel 37 kilometrů. | foto: Profimedia.cz

O novém zjištění vědců informoval zpravodajský portál BBC News.

Loď, pojmenovaná po německém admirálovi Alfredu von Tirpitzovi, začala nacistům sloužit v únoru 1941 a po několik měsíců byla největší bitevní lodí světa. V listopadu 1941 byla vyslána k pobřeží Norska, které ovládala kolaborantská vláda v čele s nacistickým vůdcem Vidkunem Quislingem. 

Toto umístění umožňovalo podnikat útoky na konvoje mířící do Sovětského svazu, preventivně bránilo případnému vylodění spojenců v Norsku a loď na sebe zároveň vázala značné spojenecké síly, které musely být v pohotovosti jen pro odvrácení této potenciální hrozby.

Archivní dokumenty ukazují, že plavidlo u norského pobřeží vypouštělo kyselinu chlorosírovou, aby skrylo svou pozici. To se mu skutečně dlouho dařilo. Teprve 12. listopadu 1944 šla loď přezdívaná Osamělá královna severu ke dnu po útoku třicítky bombardérů britského královského letectva. Zemřelo přitom na 1 200 členů její posádky.

10.dubna 2018 v 12:53, příspěvek archivován: 19.dubna 2018 v 09:23

Here's a photo I found on the web of the Tirpitz in Kafjord with smoke screens. These are poisonous and stopped trees from growing - so this was recorded in the tree rings. https://t.co/g66t3O9Wba

Letokruhy z období kolem roku 1945 chybí

„Kouř“, který měl bránit odhalení lodi, poškodil stromy na pobřeží, což je dodnes patrné na jejich letokruzích. Claudia Hartlová z Univerzity Johanna Gutenberga v německé Mohuči odhalila tyto dopady, když zkoumala borovice v Kåfjordu poblíž norského města Alta za severním polárním kruhem.

Dendroložka se původně pustila do studia stromů proto, aby vytvořila obrázek tehdejší klimatické situace v oblasti. Všimla si přitom, že některým stromům zcela chybí letokruhy z období kolem roku 1945. Zbrzdit růst stromů může velká zima či napadení hmyzími škůdci, nic z toho ale podle Hartlové nemohlo vysvětlit naprostou absenci letokruhů.

13.dubna 2018 v 19:51, příspěvek archivován: 19.dubna 2018 v 09:24

Why did #pines surrounding Kafjord, one of dozens of #fjords along the northern coast of #Norway, suddenly almost STOP growing in the year 1945? https://t.co/UAbNXWp0yN Image: G. Allard, FAO of United Nations, #Bugwood.org https://t.co/1MhWo0YoMg

Jeden z kolegů se pak před Hartlovou zmínil o tom, že by anomálie mohla souviset s bitevní lodí Tirpitz, která v roce 1944 v Kåfjordu kotvila a byla tam napadena spojeneckými bombardéry. „Domníváme se, že kyselina chlorosírová (chlorsulfonová), kterou loď kvůli maskování vypouštěla, zničila jehličí na stromech,“ řekl Hartlová BBC.

Letokruhy norského stromu pod mikroskopem. Červená šipka ukazuje na uzoučký...

Letokruhy norského stromu pod mikroskopem. Červená šipka ukazuje na uzoučký letokruh z roku 1945.

„Pokud stromy nemají jehličí, nemůže probíhat fotosyntéza a nemůže se vytvářet biomasa. Borovice mají většinou stejné jehličí tři až sedm let, protože jsou věčně zelené. Takže pokud tyto stromy o jehličí přijdou, může trvat velmi dlouhou dobu, než se zotaví,“ dodala.

U jednoho ze stromů není patrný růst po dobu celých devíti let počínaje rokem 1945. „Poté se strom vzpamatoval, ale trvalo mu dalších 30 let, než se vrátil k normálnímu růstu. Stále tam stojí, pořád žije a je velmi působivý,“ uvedla Hartlová.

U dalších borovic jsou letokruhy patrné, ale jsou extrémně slabé, takřka nerozeznatelné. Podle očekávání se dopady znečištění snižují, čím dál je strom od někdejšího kotviště lodi. Do vzdálenosti čtyř kilometrů jsou ale větší či menší následky patrné u všech.

Časté hádky o síle pancéřování válečné lodi Bismarck možná rozřeší pancíř...

Nejširší pancíř na lodi Tirpitz měl 320 milimetrů.

V Kåfjordu byla německá bitevní loď Tirpitz při spojeneckých útocích poškozena, potopit se ji ale podařilo až britským bombardérům Lancaster při operaci Catechism v listopadu 1944 o něco jižněji, ve fjordu u severonorského města Tromsö.

Hartlová je přesvědčena, že najde podobné následky války i jinde. „Také na jiných místech Evropy se používal umělý kouř a možná i další chemikálie. Možná tedy najdeme další podobné jevy a důsledky druhé světové války,“ uvedla vědkyně.

Autoři: ,

Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

Japonské ostrovy se připravují na úder tajfunu, přes Kjúšú přešlo tornádo

Silný tajfun zasáhl jihozápad Japonska a postupoval k největšímu ostrovu Honšú....

Na největší japonský ostrov Honšú, kde se nachází i metropole Tokio, míří silný tajfun. Japonská meteorologická...

Celníci v NDR bránili útěkům na Západ svědomitě, kontrolovali i mrtvoly

Mezi roky 1949 až 1961 uprchlo z NDR na západ pět a půl milionu občanů. Od

Před pádem komunistického režimu ve východním Německu byli celníci na hranicích velmi důkladní, aby zabránili komukoliv...

Albánii zasáhlo nejsilnější zemětřesení za 20 let, zranilo se 108 lidí

Zničená auta před poškozenou fakultní budovou v albánské Tiraně. (22.9.2019)

Albánii zasáhlo v sobotu zemětřesení o síle 5,8 stupně. Záchvěvy země byly cítit i v okolních zemích, a to hlavně v...

TÝDEN OBRAZEM: Obří biologický obraz v Ženevě a orangutani na svobodě

RUKU V RUCE. Francouzsko-švýcarský umělec vystupující pod přezdívkou Saype...

V Ženevě vytvořil umělec obří biologicky rozložitelný obraz z uhlí, křídy, a mléčných proteinů. To v Brazílii stále...

Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?
Testujeme barefoot boty: Jsou opravdu pohodlné, nebo z nich bolí nohy?

Někteří je vnímají jako výstřelek pro alternativně založené maminky. Fyzioterapeuti zase prohlašují, že nic lepšího pro nohy neexistuje. My jsme se je rozhodli otestovat na dvou kolegyních z kanceláře a zjistit, kde je pravda.

Najdete na iDNES.cz