Ostrůvek v regionu Západní Tromsø leží za polárním kruhem a místní už od 18. května nevědí, co je tma. A až do 26. července vědět nebudou. Jsou totiž zhruba v polovině polárního dne.
Zatímco za polární noci, která trvala od listopadu do ledna, slunce vůbec nevychází, nyní si ho lidé užívají čtyřiadvacet hodin denně. A mohou si tak ještě o něco svobodněji vybrat, kdy půjdou spát a kdy je vhodná doba třeba na rande.
„Pořád je tu světlo a my se chováme podle toho. Uprostřed noci, čemuž obyčejní lidé říkají třeba ‚dvě ráno‘, můžete vidět děti hrát fotbal, dospělé natírat své domy nebo sekat trávu. Náctiletí zase chodí plavat,“ říká pro CNN jeden z tří set obyvatel ostrova Kjell Ove Hveding.
Pod jeho vedením proto lidé ze Sommarøye předali norskému parlamentu petici, ve které žádají, aby u nich oficiálně vznikla „zóna bez času“. „Pro mnohé z nás fakt, že to dáme na papír, jednoduše znamená, že formálně zavedeme něco, co praktikujeme už celé generace,“ pokračuje Hveding.
„Obchody asi nebudou pořád otevřené“
Když se na malý ostrůvek na severu Norska vydají turisté, na mostě, který k němu vede, nenajdou zámky lásky tak jako v jiných destinacích. Najdou hodinky, které lidé coby zbytečnou proprietu odložili. A i signatáři petice doufají, že je nebudou potřebovat.
Věří, že je nápad zbaví tradičních otevíracích hodin a místo nich budou moci chodit do práce a školy podle toho, jak se to bude hodit jim. „Děti a mladí lidé budou muset chodit do školy i nadále, ale bude tu prostor pro flexibilitu. Není třeba, aby nás škola nebo pracovní doba omezovala,“ vysvětluje lídr kampaně za zrušení času pro norskou televizi NRK.
Poukazuje přitom na to, že světu vládne stres a deprese a že se mnozí lidé kvůli času cítí jako v pasti. „U nás bude každý moci žít svůj život naplno.“
Půlnoční koupel za svitu slunce. Finská pohádka pro cestovatele |
Na stránkách s peticí pak Hverding srovnává iniciativu s debatami o zavedení trvalého letního času. „Když žijete na severu Norska, nemá smysl bavit se o šetření denním světlem. Během léta slunce nezapadá celých 69 dní a není třeba vědět, kolik je hodin.“
„Pokud se Sommarøy legálně stane zónou bez času, bude to pro nás znamenat důležitý a přesto zábavný krok. Učiní nás to šťastnými a mohlo by to přilákat i pár návštěvníků, kteří si přejí mít méně stresu a moci zapomenout, co je to čas,“ dodává.
Právě marketingovou snahu přilákat na ostrov turisty za nápadem vidí manažer iniciativy Visit Tromsø Chris Hudson. „V pozitivním smyslu slova to pomůže vytvořit udržitelný turismus v regionu. Dnes je hlavní sezonou zima. V cestovním ruchu pracujeme na tom, aby se to změnilo a oblast se stala celoroční destinací,“ říká.
Sommarøy se nachází na severu Norska.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Nečeká však, že se lidé budou případnou změnou řídit doslova. „Pořád budou pracovat a obchody zase nebudou otevřené čtyřiadvacet hodin denně. Ale jinak budou moci lidé provozovat své aktivity během celého dne,“ míní.
Profesor filozofie Truls Egil Wyller, který o konceptu času napsal několik knih, celý nápad považuje za fascinující. „Většina společností a kultur dříve bez času žila. V minulosti jste pracovali tak dlouho, jak bylo potřeba, jedli jste, když jste měli hlad, a spali jste, když jste byli unaveni,“ připomíná.
A dodává, že zatímco dnes jsou lidé kontrolováni hodinami už od chvíle, kdy se probudí, tak pro Sommarøy bude velmi těžké se od světa řízeného časem odpojit. „Nemyslím si, že je to možné,“ přemítá filozof.
Léto na ostrově Sommarøy: