Na Josém Giammariovi od začátku něco nesedělo. Hostující výzkumník na univerzitě v Tromso byl Brazilec, ale portugalštinu neovládal. Zvláštní bylo i to, že si svou návštěvu financoval sám. O svém výzkumu příliš nemluvil. V Centru pro mírová studia, kde působil, ho ale měli za ochotného.
Ač se norští občané snaží vládě pomáhat a zaplavili policii telefonáty o pozorování dronů či podezřelých cizincích, někteří z nich se obávají, jestli bdělost nezašla příliš daleko.
Pravda vyšla najevo 24. října, když do jeho kanceláře vtrhla norská bezpečnostní policie s příkazem k prohlídce a později oznámila, že Giammaria je ve skutečnosti ruský zvěd jménem Michail Mikušin.
„Odhalení kampus šokovalo. Začala jsem všude vidět špiony,“ řekla listu The New York Times (NYT) šéfka centra Marcela Douglasová. Mikušin se coby „výzkumník“ mimo jiné zúčastnil semináře ve Vilniusu o hybridních hrozbách, který zahrnoval scénář reakce na výbuch potrubí.
Norsko zvýšilo pohotovost armády. Rusko může cílit na jeho ropné plošiny |
Mikušin je jedním ze tří Rusů, kteří byli nedávno v Evropě zatčeni pro podezření, že jsou špehové a do místní společnosti se zařadili za účelem dlouhodobé špionáže nebo náboru informátorů.
V červnu policie zadržela v Haagu stážistu Mezinárodního trestního soudu (rovněž s brazilským pasem) a obvinila ho ze špionáže pro Rusko. Švédské komando v listopadu zatklo ve Stockholmu ruské manžele s napojením na rozvědku GRU, rovněž kvůli podezření z vyzvědačství.
Podobné incidenty se odehrály i v dalších zemích. Němci v říjnu zaznamenali drony nad oblastmi, kde trénovali ukrajinskou armádu. Francie o pár týdnů později odhalila přerušení podmořských internetových kabelů.
Norové zatýkají Rusy s drony a foťáky. Chytili i syna oligarchy Jakunina |
Norsko kvůli válce na Ukrajině zakázalo ruským občanům používání dronů ve svém vzdušném prostoru. Kvůli porušení nařízení zadrželo už necelou desítku Rusů. Někteří z nich se stroji přelétávali nad armádními oblastmi nebo si fotili vojenskou techniku. Za porušení zákona hrozí v Norsku tři roky vězení.
Rusko probouzí spící zvědy
Ačkoli všechny zmíněné incidenty nelze s jistotou vysledovat do Kremlu, Oslo má podle NYT možná více důvodů k obavám než ostatní.
Poté, co sankce téměř odřízly ruská fosilní paliva, je Norsko největším dodavatelem ropy a plynu na kontinent. U jeho pobřeží v Arktidě leží podmořské kabely zásadní pro internetové spojení a přenos satelitních snímků ze severu, kde má Norsko s Ruskem dvousetkilometrovou hranici, do USA. A výbuch na plynovodech Nord Stream v Baltském moři, ukázal, že klíčová role Norska může být v ohrožení.
Hněv a frustrace. Město bylo symbolem soužití Norů a Rusů, dnes vadí i nápisy |
„Byl to budíček. Válka není jen na Ukrajině. Může se to týkat i nás,“ říká norský bezpečnostní analytik Tom Roseth. „Řada konvenčnějších ruských špionů byla v posledních letech odhalena a vyhoštěna, což způsobilo, že Rusko více spoléhá na své spící vyzvědače. Zvláště když se mu ve válce nedaří,“ líčí.
Nedávný nárůst případů podle Rosetha odráží ruskou potřebu probuzení spících agentů. „Rusko je v tomto okamžiku v Evropě pod tlakem a chce, aby jeho síť byla efektivní. I když jsme podobné aktivity zaznamenávali i dříve, myslím, že nyní špioni podstupují vyšší riziko,“ dodal.
„Sledování může být i užitečné“
Neklid začal v Norsku stoupat zejména v souvislosti se zmíněnou aktivitou dronů. Jeden v září proletěl nad ropnou plošinou v Severním moři, další se ukázaly nad ropnými a plynovými instalacemi či elektrárnami. Bezpilotní zařízení se v říjnu prohnala i poblíž námořní základny u města Bergen.
Norové incidenty berou vážně, vnímají je ovšem i jako příležitost k přípravě. „Sledování může být i užitečné. Třeba nevíme, kdo za tím stojí, ale nyní víme, že by zde někdo mohl něco provést,“ uvedl policejní inspektor Ole Skogmo.
Norové vynesli první verdikt v případě Rusů, kteří vypouštěli drony |
Z Rusů zadržených kvůli nepovolenému létání s drony byli čtyři postaveni před soud. Prokurátoři je podle agentury AFP neviní ze špionáže, která se obtížně dokazuje, ale z porušení nařízení ohledně používání dronů. Dva muži již byli odsouzeni k trestu odnětí svobody v délce 90 nebo 120 dnů.
Jedním z těch, kdo se ocitli před soudem, je také syn bývalého šéfa ruských státních železnic Vladimira Jakunina Andrej. Ten ze své jachty vyslal dron nad norské souostroví Špicberky. Také pro něj chtějí žalobci 120 dní vězení. On sám tvrdí, že je nevinen. Soud ho nakonec osvobodil. Žalobce se však proti rozhodnutí odvolal a klání bude pokračovat v lednu.
