Kvůli ubývajícím novorozencům bude sociální stát v ohrožení, až současná populace zestárne. „Norsko potřebuje víc dětí – a snad nemusím nikomu vysvětlovat, jak toho dosáhnout,“ řekla nedávno norská premiérka Erna Solbergová. Vyvolala velký ohlas, četné pobavené komentáře.
Dánská cestovka láká na sex. Ať zvýšíme populaci, hlásá slogan |
Zase taková legrace to není.
„Počet bezdětných žen rychle roste, a to prudkým tempem, jaké jsme v moderní době nezažili,“ říká Anna Rotkirchová, finská socioložka.
Zejména v Norsku, Finsku a na Islandu spadla porodnost na nejnižší historické hodnoty, od 1,43 po 1,71 narozeného dítěte na jednu ženu. To nestačí ani na zachování přirozené reprodukce. Ještě před deseti lety přitom porodnost překračovala 2,1 dítěte na jednu ženu.
Z těchto chmurných statistik sice stále ještě vyčnívá Švédsko, kde připadá 1,85 nově narozených dětí na jednu ženu, ale i tam se porodnost prudce snížila.
Děti spolkla ekonomická krize
Razantní snížení míry porodnosti padá na vrub především ekonomické krizi. Demografický sešup začal před deseti lety, kdy světem cloumaly otřesy finančního světa.
Seveřané měli najednou hluboko do kapsy. Děti se staly luxusem.
„Platí to pro všechny severské země, že ústup porodnosti začaly sledovat zhruba od roku 2008,“ říká norská socioložka Trude Lappegardová z Univerzity v Oslu. „Jenže pak krize odezněla a porodnost už se nezvedla.“
Česko do konce století přijde o 1,7 milionu obyvatel, věští prognóza |
Od Kodaně po nejsevernější cíp Norska, od Reykjavíku po Helsinky platí dvě věci. Ubývá velkých rodin s mnoha dětmi a ženy také mívají první dítě až později v pokročilejším věku.
Sociální systém se ocitá v nerovnováze.„V příštích dekádách se budeme potýkat s vážnými problémy,“ varovala Solbergová. „Bude tu čím dál méně dětí, které ponesou těžké břemeno sociálního zabezpečení.“
Stejné je to i u sousedů. Třeba v pětimilionovém Finsku to znamená, že do roku 2050 ubude 200 tisíc zaměstnanců, kteří přispívají k sociálním platbám. A v roce 2070 už bude každý třetí Fin starší 65 let.
Takový vývoj jednou povede k vyšším daním, zvyšování důchodového věku i omezení výdajů na sociální stát či na zdravotní péči, tak jako jinde ve světě.
„Ti, kdo budou pracovat, se budou ve větší míře podílet na solidárních příspěvcích těm, kdo už nepracují,“ předpokládá finský ministr financí Petteri Orpo.
Růst rodin imigrantů děsí exministra
To už ví v Evropě každý, Skandinávcům to však zní jako novinka. Dosud na severu Evropy platilo, že podobné problémy řeší jen Španělé či Italové.
Teď si s klesající porodností nevědí rady ani severské státy. Sice okupují přední světové žebříčky, které zohledňují úroveň sociálního zabezpečení, rodičovských příspěvků, výkonu ekonomiky či subjektivně pociťovaného „pocitu štěstí“. A tradiční sociální stát nikoho nenechá jen tak padnout ke dnu.
Vláda vyzývá Poláky, aby se množili jako králíci |
Ale přesto i tam cítí lidé nejistotu. Rodiny se potýkají s finančními problémy a také s razantním zvýšením cen bydlení, což je pro mnohé mladé rodiny neúnosné.
„Mění se pravidla na trhu práce, přibývá krátkodobých kontraktů, to u některých lidí prohlubuje nervozitu,“ řekl finský ministr Orpo.
Co s tím? Nabízí se finanční pobídky. Třeba finské dvoutisícové město Miehikkala nabízí bonus 10 tisíc eur za každé narozené dítě. Takové recepty zatěžují obecní kasy. Není to dlouhodobé řešení. A na celostátní úrovni se další bonusy těžko hledají, už není z čeho brát.
Možným receptem na stárnutí populace může být příliv imigrantů, kteří populační růst oživí. To budí na druhé straně i obavy. Bývalý norský ministr spravedlnosti Per-Willy Amundsen navrhuje zrušení přídavků na více než tři děti. Obává se až příliš rychle rostoucích rodin imigrantů.
Problémy s nízkou porodností mají i některé asijské státy:
3. února 2019 |
