„Jsme malá země, nemůžeme přece řešit veškeré problémy světa,“ říká elektrikář Mats Svensson, který zaplatí v přepočtu až 200 českých korun za každý průjezd placeným úsekem, když jede pro materiál.
Má pocit, že poplatky rozdělily Norsko na dvě poloviny. „Bohatí si je mohou dovolit, chudí, aby vzali za vděk autobusem,“ postěžoval si Svensson listu Financial Times.
Norsko pravidelně okupuje přední příčky v pořadí nejbohatších zemí světa, stejně tak je v čele ekologicky šetrných zemí. Nová hnutí ale ukazuje, že vůle Norů utahovat v zájmu snižování emisí opasky má své meze.
Tání ledovců je jedinečnou ekonomickou příležitostí, tvrdí Spojené státy |
Ekologicky šetrná politika se považovala v Norsku za samozřejmou výbavu každé politické strany. Bohatství země se sice odvíjí od těžby zemního plynu, Norsko to ale dovedně využilo k rozvíjení metody, jak do vytěžených prostor ukládat miliony tun škodlivých emisí.
Severská země také štědře dotuje elektromobily, kterých už se v zemi prodává víc než konvenčních aut. Někdo ovšem musí podobné nápady zaplatit. Proto přišlo i zdražování mýtného. Vládní ekologická politika se kvůli němu dostala na rozcestí. Mýtné bylo i hlavním tématem pondělních lokálních voleb.
Třeba v důležitém přístavu Bergen měli odpůrci mýtného z nového hnutí Lidová akce (FNB) nebývalou podporu. V jarních eurovolbách tam získali úctyhodných 25 procent hlasů. „Způsobili jsme v norské politice zemětřesení,“ pochvaloval si voličskou přízeň Trym Aafloy, šéf hnutí FNB v Bergenu, druhém největším městě země.
Hnutí FNB přetáhlo voliče především vládní pravicové koalici, stejně tak ale i levicové opozici v čele s Dělnickou stranou.
Vzpoura proti elitám
K pochopení toho, jak je téma mýtného pro Nory důležité, stačí pohled na statistiky. Na tisícovku občanů připadá 514 automobilů, v tomto ohledu stojí Norsko na druhém místě v Evropě, hned za Německem.
Toxicitu současné vzpoury proti poplatkům ještě zvyšuje fakt, že Sindre Finnes, manžel premiérky Erny Solbergové, vlastnil akcie firmy, která vydělává na mýtném.
Odpůrci poplatků jsou tak – podobně jako francouzské žluté vesty – vnímáni jako reprezentanti lidové vzpoury proti nákladným enviromentálním projektům. Stojí proti tradičním politickým elitám. V jiné severské zemi, ve Finsku, zase bojuje proti zelené politice protestní strana Praví Finové.
Obalům zvoní hrana. Ekologie začíná u prodejců potravin hrát větší roli |
„Sledujeme polarizaci názorů mezi těmi, kdož si přejí změnu v otázkách ochrany životního prostředí, a těmi, kdož to odmítají,“ řekla Lan Marie Nguyen Bergová, politička ze strany Zelených, která je zastupitelkou na radnici v Oslu.
Peníze z mýtného směřují v Norsku dvěma směry. Jednak na nově postavené silnice, dále do rozpočtů měst a obcí. Platí se měsíčně. Proto řidiči nemohli zdražení nezaznamenat.
„Lidé se dostali do varu a řekli si, že už toho bylo dost,“ říká Cecilie Lyngby, která spoluzakládala hnutí FNB. Založila na Facebooku skupinu proti zdražování poplatků, která záhy měla 54 tisíc členů – zárodek dnešní strany.
