Příbuzní obětí masakru procházejí po ostrově Utoya a vzpomínají na své blízké,

Příbuzní obětí masakru procházejí po ostrově Utoya a vzpomínají na své blízké, kteří tam zemřeli. (19. srpna 2011) | foto: AP

Norská policie mohla Breivika zastavit dřív. Kdyby si nespletla ostrov

  • 28
Loňskému masakru v Oslu a na ostrově Utoya se dalo zabránit nebo ho přinejmenším přerušit, kdyby lépe fungovaly bezpečnostní složky. Uvedla to nezávislá komise, která rok zkoumala okolnosti útoků Anderse Behringa Breivika. Policisté se i spletli a místo na Utoyu jeli nejdřív na nedaleký ostrov Geitoya.

Špatné zeměpisné znalosti příslušníků norské policie vedly k tomu, že policisté dorazili se zpožděním na ostrov Utoya, kde pravicový radikál Breivik střílel do účastníků tábora mladých sociálních demokratů. Policisté si totiž ostrov Utoya spletli s nedalekým ostrovem Geitoya a zamířili nejprve tam.

Norský deník Verdens Gang uvedl, že speciální jednotky Delta neměly při cestě za Breivikem mapu a jediným navigačním zařízením, kterým se řídily, byl ruční přístroj GPS. Komise rovněž dospěla ve své zprávě k závěru, že policisté mohli Breivika zadržet dřív.

Útoky v Norsku

Policisté byli očividně přesvědčeni, že cesta na ostrov bude krátká, proto také malý gumový člun plně naložili. Do člunu se ale kvůli přetížení dostala voda, navíc měl problémy s motorem, a proto policisté museli nakonec sehnat jiné dva čluny. Zdržení, které tak vzniklo, stálo podle kritiků řadu lidských životů.

Majitel jedné z chat v oblasti amatérsky natočil vyplutí policejního člunu od ostrova Storoya. Z videa je patrné, jak řidič člunu po opuštění mola chvíli váhá a pak volí kurz na západ k blízkému ostrovu Geitoya a teprve později zamíří jižně k ostrovu Utoya, vzdálenému 3,6 kilometru.

Místní obyvatele překvapilo, že si policisté mohli oba ostrovy splést. Dívka, která v oblasti bydlí, listu Verdens Gang řekla, že ostrov Geitoya není osídlený a využívají ho lesníci. Na ostrově Utoya je naproti tomu množství velkých budov, které jsou i z dálky zřetelně viditelné.

Policie měla i přesný popis Breivika

Neznalost terénu přiznal i jeden z policistů, kteří svědčili v procesu s Breivikem před soudem v metropoli Oslu. Prohlásil, že si nebyl jistý, kde Utoya leží. "Na ostrově Utoya jsem nikdy předtím nebyl. Ale ze silnice, po které jsem dříve projížděl, jsem si pamatoval ukazatel 'Utoya 200 metrů', takže jsem měl ponětí, kam jedeme," vypověděl policista před soudem.

Norská vláda zřídila takzvanou Komisi 22. července krátce po atentátech, konkrétně 12. srpna 2011. Při masakru zemřelo 77 lidí, nejvíce z nich byli mladí účastníci tábora socialistické mládeže na Utoyi.

V uplynulém roce se objevila řada kritik týkající se pomalé a zpočátku i chaotické reakce norských bezpečnostních sil na útoky. V den útoků nejprve v 15:26 explodovala bomba ve vládní čtvrti v Oslu. V 17:26 dostala policie zprávu o střelbě na Utoyi, teprve v 18:25 ale přistáli členové speciálních jednotek Delta na ostrově a v 18:32 bez jediného výstřelu Breivika zadrželi.

Předsedkyně komise Alexandra Bechová Gjörvová kritizovala také zastaralé informační technologie, které policie používá, a uvedla, že v den atentátu museli strážci zákona své kolegy do služby svolávat manuálně.

Komise zkoumala mimo jiné, nakolik tajné služby před útoky sledovaly nebezpečí ze strany pravicových radikálů a jejich výhrůžky. Zjišťovala také dostupnost střelných zbraní, munice a nebezpečných chemikálií v Norsku. Dále se komise detailně podívala na to, jak rychle a účinně norská policie reagovala na Breivikův pumový útok v centru Osla a na jeho následnou střelbu na Utoyi.

Zjistila, že policie měla po atentátu v Oslu přesný popis Anderse Behringa Breivika. Nedokázala ale o něm dost rychle informovat, a proto se ho nepodařilo včas zatknout. Ten se pak vydal na Utoyu.

Reakce premiéra

Norský premiér Jens Stoltenberg uvedl, že za chyby policistů nese konečnou zodpovědnost. Zdůraznil také, že nyní je jeho úkolem zajistit, že se podobné chyby nebudou v budoucnu opakovat. Premiér se vyhnul odpovědi na dotaz, zda po kritice komise rezignuje na svou funkci. Už dříve ale kvůli Breivikovým útokům vyměnil ministra spravedlnosti.

Alexandra Bechová Gjörvová prohlásila, že policii asi deset minut po explozi bomby nastražené v dodávce v Oslu jeden chodec policii upozornil, že spatřil podezřelého muže, který vypadal jako policista a měl v ruce pistoli. Muž se prý pohyboval sám a nasedl do šedé dodávky.

Bechová Gjörvová tento popis označila za velice přesný. Informace sice sloužící policista předal operační centrále, tam ale kvůli chaotické situaci zůstala dalších 20 minut, aniž si jí někdo všiml. Kdyby policie reagovala rychleji mohlo možná Breivika zastavit policejní auto, které v 15:57 minul, nebo strážci zákona z policejní stanice, okolo níž projel o šest minut později.

Přímo na ostrově byl už podle komise policejní zásah velice efektivní a strážci zákona při něm projevili odvahu. Dobrá byla také péče o přeživší atentátů a příbuzné ze strany zdravotnických zařízení bezprostředně po útocích. Příznivě hodnotila komise i komunikaci vlády s veřejností po krveprolití.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video