Když Erlend Bore na hornatém ostrově Rennesöy severně od Stavangeru začal v srpnu pátrat s detektorem kovů, jeho první nálezy byly bezcenné. Pak ale narazil na něco, co je naprosto výjimečné – zlatý poklad o hmotnosti přes sto gramů.
Když se ozvalo zapípání detektoru kovů a Nor v prstech promnul svůj nález, myslel si nejdřív, že objevil čokoládové mince. Nicméně jeho nález byl mnohem hodnotnější. Bylo to devět zlatých medailonků, tři prsteny a deset zlatých korálků.
„Je zcela výjimečné, aby se najednou našlo tolik zlata,“ říká o nálezu Ole Madsen, ředitel archeologického muzea při stavangerské univerzitě.
Vzácné mince v lesích. Kraj je plný pokladů, nálezů může dál přibývat |
Podle norských zákonů jsou předměty pocházející z období před rokem 1537 a mince, které vznikly před rokem 1650, považovány za majetek státu a lidé mají povinnost je odevzdat. Stejně tak to udělal i Bore. Jejich nálezci mají nicméně nárok na odměnu, jak vysoká bude v jeho případě, ale není zatím jasné.
Podle Haakona Reiersena, odborníka na dobu železnou ve Skandinávii, pocházejí tenké jednostranné medailonky z období kolem roku 500 našeho letopočtu. Přívěsky a zlaté kuličky byly podle něho součástí velmi honosného náhrdelníku, který vyrobili zruční šperkaři a nosili nejmocnější členové tehdejší společnosti.
„V Norsku nebyl podobný poklad objeven od 19. století a je velmi neobvyklý i v kontextu celé Skandinávie,“ dodal Reiersen. Na přívěscích bývá obvykle zobrazen germánský bůh Ódin léčící nemocného koně svého syna.
Poklad bude zřejmě vystaven v archeologickém muzeu při stavangerské univerzitě.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
