„Nobelova cena míru za rok 2025 bude udělena odvážné a odhodlané bojovnici za mír – ženě, která udržuje plamen demokracie v hořící temnotě. Norský Nobelův výbor se cenu rozhodl udělit Maríi Corině Machadové,“ oznámil přesně v 11:00 SELČ člen Nobelova výboru.
Cenu míru podle něj získává „za svou neúnavnou práci na prosazování demokratických práv pro obyvatele Venezuely a za svůj boj za spravedlivý a mírový přechod od diktatury k demokracii“. „Jako vůdkyně demokratického hnutí ve Venezuele je María Corina Machadová jedním z nejvýznamnějších příkladů občanské odvahy v Latinské Americe v nedávné době,“ vysvětlil.
Machadová podle výboru splnila všechna kritéria uvedená v závěti Alfreda Nobela pro výběr laureáta Nobelovy ceny míru. „Sjednotila opozici ve své zemi. Vždy neochvějně odolávala militarizaci venezuelské společnosti. Neochvějně podporovala mírový přechod k demokracii,“ zaznělo v projevu.
„Paní Machadová byla klíčovou, sjednocující postavou v politické opozici, která byla kdysi hluboce rozdělena – opozici, která našla společnou řeč v požadavku na svobodné volby a reprezentativní vládu. Právě to je jádrem demokracie: naše společná ochota bránit principy lidové vlády, i když se neshodneme. V době, kdy je demokracie ohrožena, je důležitější než kdy jindy bránit tuto společnou řeč,“ pokračoval.
„Toto obrovské ocenění všem Venezuelanům je impulzem pro dosažení našeho cíle: získat svobodu,“ uvedla Machadová na sociálních sítích. „Venezuela bude svobodná,“ zdůraznila opoziční vůdkyně.
Osmapadesátiletá opozičnice Machadová má už přes deset let zákaz opustit svou rodnou Venezuelu a nesmí vystupovat na největších televizních stanicích v zemi. Postupně se z ní stala největší soupeřka tamního diktátora Nicolase Madura, v posledních volbách ovšem podpořila jiného kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutíu.
BREAKING NEWS
The Norwegian Nobel Committee has decided to award the 2025 #NobelPeacePrize to Maria Corina Machado for her tireless work promoting democratic rights for the people of Venezuela and for her struggle to achieve a just and peaceful transition from dictatorship to https://t.co/Zgth8KNJk9
Nobelův výbor si všiml i stovek tisíc dobrovolníků, kteří se „mobilizovali napříč politickými rozdíly“. „Byli vyškoleni jako volební pozorovatelé, aby zajistili transparentní a spravedlivé volby. Navzdory riziku obtěžování, zatčení a mučení občané po celé zemi hlídali volební místnosti. Zajistili, aby byly konečné výsledky zdokumentovány dříve, než režim mohl zničit volební lístky a lhát o výsledku,“ připomněl.
„V uplynulém roce byla paní Machadová nucena žít v úkrytu. Navzdory vážným výhrůžkám smrtí zůstala v zemi, což inspirovalo miliony lidí. Když se k moci dostanou autoritáři, je zásadní ocenit odvážné obránce svobody, kteří se vzepřou a kladou odpor. Demokracie závisí na lidech, kteří odmítají mlčet, kteří se odváží vystoupit navzdory vážnému riziku a kteří nám připomínají, že svobodu nelze nikdy brát jako samozřejmost, ale že ji je třeba vždy bránit – slovy, odvahou a odhodláním,“ řekl člen výboru a později na jednu z otázek odpověděl, že bezpečnost Machadové je prioritou výboru. Není tak zatím jasné, zda si cenu osobně převezme.
Machadová v posledních měsících velmi omezila své aktivity na veřejnosti a se svými příznivci i se světem komunikuje hlavně prostřednictvím sociálních sítí. Poslední veřejné vystoupení měla zřejmě v lednu. Při té příležitosti byla krátce zadržena. Podle některých médií nyní žije v ilegalitě. Když loni dostala od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, převzala ji její dcera Ana Corina Sosaová.
Loni Machadová obdržela také Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
„Ve světě se koná stále méně svobodných voleb“
„Venezuela se z relativně demokratické a prosperující země proměnila v brutální autoritářský stát, který nyní prochází humanitární a hospodářskou krizí. Většina Venezuelanů žije v hluboké chudobě, zatímco hrstka lidí na vrcholu se obohacuje. Násilný aparát státu je namířen proti vlastním občanům. Téměř osm milionů lidí opustilo zemi. Opozice je systematicky potlačována pomocí manipulace voleb, soudního stíhání a uvězňování,“ pronesl také v projevu.
Autoritářský režim Venezuely podle výboru velmi ztěžuje politickou práci. „Jako zakladatelka organizace Súmate, která se věnuje demokratickému rozvoji, se paní Machadová před více než dvaceti lety zasazovala o svobodné a spravedlivé volby. Jak sama řekla: ‚Byla to volba mezi volebními lístky a kulkami.‘ Od té doby se ve své politické funkci a ve službách organizací zasazuje o nezávislost soudnictví, lidská práva a zastoupení lidu. Celá léta se zasazuje o svobodu venezuelského lidu,“ vyzdvihl.
In the past year, #NobelPeacePrize laureate Maria Corina Machado has been forced to live in hiding. Despite serious threats against her life she has remained in the country, a choice that has inspired millions of people.
When authoritarians seize power, it is crucial to https://t.co/GA3C7asz4Y
Nobelův výbor ocenil Venezuelanku po opakovaných veřejných prohlášeních amerického prezidenta Trumpa, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on, což zdůvodňoval svými úspěchy při ukončování válek ve světě. Mnozí experti však předem odhadovali, že se to nestane, protože podle některých názorů Trump rozkládá mezinárodní světový řád, kterého si Nobelův výbor cení.
„Demokracie je předpokladem trvalého míru. Žijeme však ve světě, kde demokracie ustupuje, kde stále více autoritářských režimů zpochybňuje normy a uchyluje se k násilí. Pevné držení moci venezuelským režimem a jeho represe vůči obyvatelstvu nejsou ve světě ojedinělé. Stejné trendy pozorujeme po celém světě: zneužívání právního státu těmi, kteří jsou u moci, umlčování svobodných médií, věznění kritiků a tlak na společnosti, aby se podřídily autoritářské vládě a militarizaci. V roce 2024 se konalo více voleb než kdykoli předtím, ale stále méně z nich je svobodných a spravedlivých,“ míní komise.
Trump tlačí na zisk nobelovky. Co udělá, pokud ji nedostane? bojí se Norové |
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Ocenění získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se takzvané periferní tolerance.
V úterý akademie oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku letos obdrží Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky.
Ve středu pak akademie sdělila, že laureáty Nobelovy ceny za chemii se stali Japonec Susumu Kitagawa, britský vědec působící v Austrálii Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Ocenění získali za výzkum metalo-organických sítí.
Trapas s Obamou, laureáti s krví na rukou. Největší kontroverze Nobelovek míru |
Ve čtvrtek akademie vybrala jako laureáta ceny za literaturu maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaie. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením Nobelovy ceny za ekonomii. Laureáti ceny oficiálně převezmou na ceremonii ve Stockholmu 10. prosince, tedy na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.
Výbor letos obdržel 338 nominací, z nichž 244 jsou jednotlivci a 94 organizace. V loňském roce, kdy Nobelovu cenu za mír získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, to bylo o 52 nominací méně.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský letošní laureátce pogratuloval. „Hluboce si vážíme jejího nepolevujícího úsilí o prosazování demokracie a lidských práv ve Venezuele, které bylo loni oceněno i Cenou Václava Havla. Česko stojí pevně na straně těch, kdo s odvahou brání svobodu a lidskou důstojnost,“ uvedl Lipavský.
Laureátce blahopřála také například europoslankyně Veronika Vrecionová. „Představitelka venezuelské opozice, která bojuje za lidská práva a vzdoruje diktátorovi Madurovi, je majákem odporu v zchudlé zemi, kterou zmítá chaos. Maduro zničil prosperující zemi, zfalšoval volby a měl by se co nejrychleji vypakovat pryč. Bohužel však má za sebou stále loajální represivní složky,“ napsala.
Nobelovu cenu míru už dostalo dvacet ženNa dvacet rozšířila letošní laureátka Nobelovy ceny za mír celkový seznam držitelek tohoto ocenění. To se uděluje už od roku 1901. Počet mužů, kteří cenu míru obdrželi, je devadesát dva. Seznam dosavadních nositelek Nobelovy ceny za mír: 1905 - Bertha Felicie Sophie von Suttnerová (1843-1914), v Praze narozená rakouská hraběnka Kinská, která napsala protiválečný román Die Waffen nieder (česky jako Odzbrojte!), založila Rakouskou mírovou společnost a byla čestnou předsedkyní Mezinárodního mírového výboru (IPB) 1931 - Jane Addamsová (1860-1935), americká aktivistka, která organizovala pomoc chudým v Chicagu a byla předsedkyní Mezinárodní ligy žen za mír a svobodu 1946 - Emily Greene Balchová (1867-1961), americká bojovnice za mír a čestná předsedkyně Mezinárodní ligy žen za mír a svobodu 1976 - Betty Williamsová (1943-2020) a Mairead Corriganová (*1944), britské aktivistky, které stály v čele Společnosti lidí za mír, jež usilovala o ukončení sektářského násilí v Severním Irsku 1979 - Matka Tereza (1910-1997), římskokatolická misionářka albánského původu, jež proslula pomocí chudým a nemocným nejen v indické Kalkatě 1982 - Alva Myrdalová (1902-1986), švédská sociální reformátorka a politička, ministryně pro odzbrojení 1991 - Do Aun Schan Su Ťij (*1945), světoznámá barmská disidentka 1992 - Rigoberta Menchúová (*1959), guatemalská bojovnice za lidská práva 1997 - Jody Williamsová (*1950), americká předsedkyně Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min (ICBL) 2003 - Šírín Ebadíová (*1947), íránská právnička, první žena-soudkyně v Íránu 2004 - Wangari Maathaiová (1940-2011), keňská ekologická aktivistka, první Afričanka s tímto oceněním 2011 - Ellen Johnsonová-Sirleafová (*1938), liberijská prezidentka, Leymah Gboweeová (*1972), liberijská mírová aktivistka, a Tavakkul Karmánová (*1979), jemenská politička 2014 - Malála Júsufzaiová (*1997), pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání a nejmladší držitelka Nobelovy ceny za mír v historii 2018 - Nadja Muradová (*1993), aktivistka irácké komunity jezídů 2021 - Maria Ressaová (*1963), filipínská bojovnice za svobodu slova 2023 - Narges Mohammadíová (*1972), íránská bojovnice proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv 2025 - María Corina Machadová (*1967), venezuelská opoziční politička a bojovnice za lidská práva |
