Cela je velká zhruba jako pokoje na pražských vysokoškolských kolejích – 15 metrů čtverečních. K vybavení patří záchod a sprcha, ale také kabelová televize a rádio. Zdejší muklové mohou zajít do knihovny, přihlásit se na některý z nabízených kurzů. Aby si mohli nastudovat materiály ke svému případu, pustí je i k počítači. V odděleném pokoji pak můžou pobýt se svou manželkou či přítelkyní. Spoutaní jsou jen minimálně.
Detenční jednotka Organizace spojených národů (UNDU) v nizozemském Scheveningenu je totiž primárně vazební věznice, kde obžalovaní čekají na svůj proces a odkud vyrážejí k soudu. Podle libosti si můžou zacvičit v posilovně, kreativně se vybít v terapeutické místnosti.
Dveře jsou většinou odemčené, uvařit si kávu nebo připravit svačinu v kuchyňce tak lze prakticky kdykoliv. Samozřejmostí je možnost nadýchat se venku čerstvého vzduchu. Během „ordinačních hodin“ mají přístup i k lékařské péči. Jen v době polední pauzy zdejších strážců a v noci musejí vězni pod zámek.
Filipínská policie zatkla exprezidenta Duterteho, odvezli ho do Haagu |
Detenční jednotku u moře postavili v roce 1882. Vězni pro tribunály OSN a Kosova jsou umístěni v oddělených křídlech, ale sdílejí některá zařízení s vězni ICC. Lidé obvinění z těch nejhorších zločinů, jako je právě Duterte, si mohou poručit, jaké jídlo chtějí jíst – ať už ze zdravotních či kulturních důvodů.
Byť liberijský prezident Charles Taylor údajně nebyl spokojený ani tak. Pokrmy prý byly „zcela eurocentrické a pro africké chutě nevhodné“, píše list The Times. „Většina zadržených má odpor k nizozemské kuchyni,“ cituje právníky také portál ABS CBN.
 |
Středoafričané Patrice-Edouard Ngaïssona, Mahamat Said Abdel Kani a Alfred Yekatom, Súdánec Ali Kushayb a Malijec al-Hassan Ag Abdoul Aziz spolu s kosovským exprezidentem Thaçim jsou nyní jedinými společníky filipínského krutovládce. Z rozhodnutí Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) je v haagském vězení i Mladić.
Sám Duterte už se nechal slyšet, že za „drogovou válku“, kterou vedla jeho vláda, přijme plnou odpovědnost. Záznam zveřejněný na Facebooku nahrál pravděpodobně během cesty do Haagu.
„Jsem ten, kdo stál v čele bezpečnostních sil a armády. Řekl jsem, že vás ochráním. Převezmu tedy zodpovědnost,“ řekl podle agentury AFP Duterte. Jde o jeho první vystoupení od chvíle, co ho filipínská policie v pondělí posadila do letadla směřujícího do Haagu. „Bude to dlouhé soudní řízení. Ale říkám vám, že budu nadále sloužit zemi,“ dodal.
Nudící se hrdlořezové
Válka proti drogám byla ústředním bodem předvolební kampaně, která Duterteho v roce 2016 vynesla do prezidentské funkce. Tehdejší starosta města Davao otevřeně sliboval, že nechá zabít tisíce drogových dealerů. Podle policie během operací, které často končily přestřelkami, zemřelo 6 200 podezřelých.
Podle aktivistů byl však počet obětí represí mnohem vyšší – za nevyjasněných okolností zemřely tisíce uživatelů drog z chudinských čtvrtí a řadu z nich bez soudu popravili, tvrdí aktivisté. Policie popírá, že by se na tom jakkoliv podílela. Filipíny nicméně v roce 2019 z Duterteho iniciativy odstoupily od římského statusu ICC. A to poté, co se soud začal zabývat obviněními ze systematických vražd během protidrogové války.
Filipínský prezident pohrozil Kanadě válkou. Důvodem jsou tuny odpadků |
Až do loňského roku Filipíny s vyšetřovateli ICC odmítaly spolupracovat. Nyní před branami vězeňského areálu stály desítky Duterteho přívrženců. V následujících dnech jej podle Reuters čeká první stání u ICC. V zatykači se uvádí, že jako prezident vytvořil, financoval a vyzbrojil „komanda smrti“. Žalobci ho proto obvinili ze zločinů proti lidskosti a soudci v přípravném řízení tvrdí, že na základě předložených důkazů existují rozumné důvody pro jeho stíhání.
Proces se může táhnout roky. Během té doby budou Duterteho pokaždé převážet k soudu zase zpět do vězení, a to nikoliv přímou, necelé dva kilometry dlouhou cestou, ale po méně předvídatelných objízdných trasách – cílem je totiž zmařit případný útěk nebo pokus o atentát.
Rebelky střílejte do vagíny, budou pak bezcenné, radil Duterte vojákům |
Vězení je teď skoro prázdné a vzhledem k tomu, že po vynesení verdiktu je dotyčný kriminálník převezen tam, kde si svůj trest nakonec odsedí, narváno tu nebývá ani „normálně“. I když, jedna výjimka tu je. „Během soudních procesů po krvavých balkánských válkách v devadesátých letech, za které stíhali přes 160 podezřelých, tu vězňové pořádali sportovní utkání,“ vzpomíná agentura Reuters.
Devětasedmdesátiletému Dutertemu nicméně hrozí, že se jeho pobyt nedaleko Haagu dokonce změní na samotku. Pětici spoluvězňů totiž mají brzy přesunout jinam. Největším problémem „nejhumánnější věznice na světě“ je přitom nuda, říká bývalý ředitel UNDU Tim McFadden. „Pro vězně je čas největším nepřítelem. Smysluplným vyplněním tohoto času bráníme tomu, aby se člověk nezbláznil nebo neměl krizi,“ vysvětluje.
