Portrét cara Ivana IV. Hrozného z roku 1529.

Portrét cara Ivana IV. Hrozného z roku 1529. | foto: Profimedia.cz

Ivan ne až tak hrozný. Putinův muž Patrušev přepisuje ruskou historii

  • 116
Pověst prvního ruského cara Ivana Hrozného jakožto krutého tyrana je dílem pomlouvačné kampaně, kterou v šestnáctém století vedli na Západě. To o ruské historii prohlásil Nikolaj Patrušev, jenž šéfuje ruské Bezpečnostní radě státu. Přítel ruského prezidenta Vladimira Putina rovněž prohlásil, že kampaň proti carovi byla jedním z prvních příkladů „rusofobie“.

Patruševa pojí s Putinem dlouholeté přátelství, které započalo už během jejich společného působení v KGB v 80. letech. Patrušev prohlásil, že na prvního ruského cara, jenž zemřel v roce 1584, se během jeho života zaměřili „západní kronikáři“, kteří ho falešně vykreslili jako sadistu.

„Cílem bylo odvrátit pozornost Evropanů od náboženského pronásledování, například španělské inkvizice, honů na čarodějnice či obludného porušování práv, které provázelo kolonizaci,“ řekl v pátek devětašedesátiletý Patrušev ruskému listu Argumenty i fakty (AiF).

Ivan IV. Hrozný vládl Rusku sedmatřicet let, během nichž proslul svou krutostí a paranoiou. Mimo jiné nařídil masakr v Novgorodu, při kterém nechal za údajnou zradu upálit zaživa či utopit až čtyři tisíce lidí.

V roce 1581 pak car při šarvátce zavraždil svého syna. S Ivanovým jménem se spojuje také nastolení samoděržavné despocie v Rusku.

Historik a někdejší ministr kultury Vladimir Medinskij v minulosti ale například tvrdil, že Ivan Hrozný by neměl být srovnáván s humanisty typu matky Terezy, ale s tehdejšími evropskými vládci.

„Vždyť za Bartolomějské noci v Paříži bylo zabito na 30 tisíc hugenotů, zatímco za carova panování prý přišlo o život jen tři až sedm tisíc lidí,“ řekl Medinskij. Někteří historici ale carovi přisuzují obětí mnohem více.

Petrušev AiF také řekl, že „pomlouvačná kampaň“ proti carovi byla jedním z prvních příkladů „rusofobie“ a přirovnal ji k údajně nespravedlivé kritice západního světa vůči modernímu Kremlu. „Nadále vykreslují naši zemi jako hlavní hrozbu pro svobodu a toleranci,“ prohlásil podle listu The Times

Snaha o rehabilitaci prvního cara

Patruševův komentář je poslední v řadě kroku, jimiž se Putinův režim snaží rehabilitovat pověst prvního ruského cara.

Kritici v reakci na Patruševova slova pokázali na to, že v šestnáctém století neexistovala koncepce Evropy jakožto politického bloku. Politolog a někdejší poradce Kremlu Gleb Pavlovský zase prohlásil, že odmítá „naslouchat názorům zpravodajských důstojníků na historii a kulturu“.

Patrušev strávil dětství v Leningradu, kde v 70. letech vystudoval tamější námořní institut a poté pracoval jako konstruktér lodí. V loděnicích ale dlouho nezůstal, protože ve čtyřiadvaceti letech nastoupil k tajné sovětské službě KGB. V jejích kancelářích se posléze potkal s dalším mladým rozvědčíkem - Vladimirem Putinem, se kterým se rychle spřátelil.

Nikolaj Patrušev: Muž s duší čekisty, který má jedno ošklivé tajemství

Po zániku KGB se Patrušev přesunul do politiky a v roce 1992 se stal ministrem bezpečnosti v Karelské republice. O pár let později se ale vrátil do známého prostředí a nastoupil do Federální služby kontrarozvědky odkud pokračoval do dnešní FSB (Federální služba bezpečnosti).

V té se stal po Putinově odchodu v roce 1999 ředitelem. Z vedení kontrarozvědky o devět let později zamířil na post šéfa Bezpečnostní rady.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video