„Tohle není scénář, který bych chtěla. Chtěli jsme vidět Cameronova záda, ale labouristi neudělali dost pro to, aby konzervativce v Anglii porazili. Nebyli dost silní a moc se nepředvedli,“ dala Sturgeonová najevo své zklamání nad tím, že se Cameronovi konzervativci udrželi u moci i po volbách.
Přesto jsou pro ni výsledky vítězstvím, které se pohybuje „za hranicí těch nejšílenějších snů“, jak uvedla pro BBC. Labouristy vyhnala ze Skotska a konzervativcům bude značně znepříjemňovat vládnutí nad Spojeným královstvím. Čtyřiačtyřicetiletá dcera zdravotní sestry a elektrikáře slibuje, že díky ní bude hlas Skotska ve Westminsteru lépe slyšet.
Britské volbyKonzervativci po sečtení všech volebních obvodů získali 331 mandátů. Druzí labouristi usednou do 232 křesel, Skotská národní strana získává 56 mandátů, Liberální demokraté 8, velšská strana Plaid Cymru má 3 křesla. Strana nezávislosti UKIP a zelená Green Party získaly po jednom mandátu. Zdroj: BBC |
„Tektonické desky Skotska se pohnuly. To, co se ve Skotsku stalo, nemůže nikdo ignorovat. Je to jasná zpráva, že Skotové chtějí skoncovat s šetřením a odříkáním. I během kampaně jsem říkala, že tohle hlasování nebylo o nezávislosti. Naší prioritou číslo jedna je konec šetření, pro něj Skotsko hlasovalo.“
Na štědřejší sociální systém, vyšší minimální mzdu a nevyřčený příslib nezávislého Skotska Sturgeonová přilákala své voliče.
„Přestože se snaží skotské nacionalisty prezentovat jako stranu zastupující celé Skotsko, nikoli pouze obhájce nezávislosti, možnosti uskutečnění druhého referenda o nezávislosti se nevzdává,“ píše politoložka Zuzana Kasáková v komentáři pro iDNES.cz (přečíst si jej můžete zde).
Skokanka čtvrtečních voleb a podle serveru Daily Mail nynější Cameronova nejhorší nepřítelkyně vstoupila do Skotské národní strany už v šestnácti letech. Její motivací byla údajně Margaret Thatcherová. „Nenáviděla jsem všechno, za čím stála,“ řekla Sturgeonová, zarytá odpůrkyně jaderných zbraní a fanynka hudební soutěže X-Factor či dánského seriálu Borgen. Ten pojednává o charismatické političce, která se nečekaně stane první dánskou premiérkou.
Poté, co Sturgeonová vystudovala práva, se v roce 1992 stala nejmladší skotskou kandidátkou do parlamentu. Když lídr strany Alex Salmond rezignoval kvůli neúspěšnému referendu o nezávislosti Skotska, Sturgeonová jej v čele SNP nahradila (více zde).
Pod jejím vedením se strana rozrostla o tisíce nových členů, možná i díky jejímu neúnavnému volání po reformě „unaveného westminsterského systému“.
Politička, která dříve měla podle listu Telegraph pověst popudlivé a příliš vážné ženy, čelí jako první žena v čele strany i skotské vlády nejen sexistickým narážkám a nedůvěře ve své schopnosti, ale i výtkám, že se nad jejím vládnutím stále vznáší stín jejího předchůdce Alexe Salmonda.
Podle kritiků se bývalý předseda strany často vměšuje do záležitostí SNP, a podrývá tak autoritu Sturgeonové. Ta proto už několikrát musela dát důrazně najevo, že je to ona, nikoliv Salmond, kdo vede Skotskou národní stranu.
Ze své pověsti upjaté ženy se Sturgeonová pokusila vymanit, když se nechávala fotografovat v objetí s dětmi či na pouti, jak pojídá cukrovou vatu nebo jede na kolotoči.
Taktika zřejmě nevyšla, a proto zvolila úplně opačnou. Ostrá, upřímná, nemilosrdná a divoká diskutérka - to je nyní její image. Svého protivníka v debatním pořadu Otázky pro premiéra, liberálního demokrata Alistaira Carmichaela, deptala tak vytrvale, až musel požádat moderátorku debaty, aby mu Sturgeonová pořád neskákala do řeči.
Bojovnice za práva Skotů má však za sebou i jeden skandál, a to když se zastala svého zástupce Abdula Raufa, který se přiznal ke zpronevěře osmdesáti tisíc liber určených mimo jiné na penze. Sturgeonová tehdy napsala dopis, ve kterém se soudce snažila přesvědčit, aby Raufa neposílali za mříže. Za svou chybu se později omluvila s tím, že myslela na dopad, jaký by vězení mělo na Raufovu rodinu.
