Deník The New York Times (NYT) konstatuje, že role českého prezidenta je především ceremoniální, ale Zeman ji využíval a podle svých kritiků i zneužíval, aby z Pražského hradu učinil alternativní centrum zahraniční politiky zaměřené na budování vztahů spíše s Východem než se Západem.
„Jen několik dní před tím, než v pátek začalo první kolo voleb, měl Zeman videokonferenční hovor s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který Prahu vyzval, aby aktivně podporovala vztahy Číny s východní a střední Evropou, což je něco, co není pravděpodobné, až Zeman v březnu formálně odejde,“ píše americký list.
Na to, až Zemanova éra končí, se tak těší i český ministr zahraničí Jan Lipavský, podle něhož to přinese novou šanci a zásadní nový impuls české zahraniční politice.
Otevřený souboj. Snad bude Zemanův nástupce dodržovat své kompetence, píše svět |
„Zemanova éra skončila a bez ohledu na to, kdo vyhraje, se situace změní. Škodil české zahraniční politice. Byl více otevřený Východu, více otevřený Rusku a Číně,“ říká podle NYT v podobném duchu politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity.
Deník připomíná, že česká vláda v čele s Petrem Fialou je silným podporovatelem Ukrajiny. Zeman, zděšený ruskou invazí na Ukrajinu, podle deníku v posledních měsících dává najevo menší nadšení pro úzké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, ale zároveň udržuje vřelé vztahy s jeho nejbližšími evropskými přáteli - maďarským premiérem Viktorem Orbánem a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem, kteří jsou autoritářskými vůdci.
V kontrastu ve Zemanem jsou finalisté prezidentské volby podle NYT zaměřeni spíše na Západ než na Východ, i když oba zahájili svou kariéru v komunistickém Československu a byli členy komunistické strany. Nástup do funkce kteréhokoliv z nich tak přinese bližší vztahy se západními zeměmi a NATO než doposud.
Malostranský zápisník: Se Zemanem končí košilaté označení českých poslanců |
Babiš, který byl politickým spojencem Zemana, se krátce před volbami setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a sice má dobré vztahy s Orbánem, ale během působení v úřadu premiéra nedával najevo žádné sympatie vůči Rusku. Pavel se zase stal šéfem českého generálního štábu a poté stanul v čele vojenského výboru NATO, připomíná deník.