Ortodoxní židé před synagogou v Brooklynu (15. října 2020)

Ortodoxní židé před synagogou v Brooklynu (15. října 2020) | foto: Profimedia.cz

Covid zažehl revoluci, ultraortodoxní židé v New Yorku opouštějí komunitu

  • 73
Pandemie dovedla řadu ortodoxních židů v New Yorku k rozhodnutí opustit svou komunitu a hledat štěstí v sekulární společnosti. Věřící měli totiž kvůli uzavření škol a modliteben čas přemýšlet nad svým způsobem života či přístupem rabínů k opatřením. „Uvědomil jsem si, že to, co mě učili v ješivě, možná nemusí být pravda,“ líčí jeden z odcházejících.

Když covid-19 loni udeřil na ultraortodoxní židovskou komunitu v New Yorku, prohnal se skrz ní jako tornádo. Rabíni začali umírat, starší lidé vážně onemocněli a během několika týdnů měla virus půlka společenství. Nyní se ale ukázalo, že pandemie měla i nepředvídatelnější dopad.

Národní uzávěra přerušila tradiční způsob života ortodoxních židů, zvaných také charedim, což mnoha z nich poskytlo prostor k otázkám a sebepoznání. Některé z nich to nakonec vedlo k dříve nemyslitelnému: zvažování odchodu a zahájení života mimo dosavadní komunitu.

„Už chvíli jsem o tom přemýšlel. Ale loni na jaře jsem se rozhodl, že to určitě udělám,“ říká osmnáctiletý Aryeh, který se chystá odejít, jakmile našetří dost peněz. „Školu jsem přestal navštěvovat v březnu, když ji museli uzavřít,“ líčí mladík, jenž má pět sourozenců. 

Opuštění ortodoxního společenství, i když člověk nadále pokračuje v praktikování judaismu, je pro charedim nejhorším přestupkem. Aryeh ví, že jakmile se odstěhuje, rodina s ním pravděpodobně už nepromluví.

Rozhodnutí ale měnit nehodlá. Je jedním z více než 150 lidí, kteří se loni připojili k newyorské organizaci Freidom. Ta pomáhá lidem opouštějícím ortodoxní komunitu s orientací v sekulární americké společnosti.

Zakladatel organizace Gene Steinberg loni zaznamenal zásadní nárůst členů a padesátiprocentní nárůst účasti na akcích, které nyní probíhají online. „Mnoho charedim o tom uvažovalo už předtím, ale potlačili to. Pak kvůli pandemii nemuseli do škol ani synagog a měli čas přemýšlet,“ líčí. 

Řekli mi, abych nic nezpochybňoval

Pro Aryeha proces odchodu už započal. Když začal pochybovat o tom, co ho v ješivě učí, obrátil se na svého otce. „Jen mi řekl, abych nic nezpochybňoval,“ říká Aryeh. „Uvědomil jsem si, že to, co jsem se učil o našem náboženství, možná nemusí být nutně pravda,“ dodává.

Někteří ortodoxní židé podle Steinberga změnili názor poté, co si v médiích přečetli kritiku na svou komunitu. Nejstarší rabíni v New Yorku říkali kongregaci, že se nemusí bát, povzbuzovali ji k ignorování opatření, konání svateb i nenošení roušek, což vedlo ke zničujícímu počtu obětí.

Opičí DNA, potraty, jedy. Židé v USA se kvůli dezinformacím děsí očkování

„Přečetli si, že o nich ve světě píší, jak zvládají pandemii špatně a začali zpochybňovat vedení v komunitě. Ultranáboženské učení, s nímž vyrostli, se najednou dostalo do rozporu s převládající vědou,“ líčí Steinberg.

Vědomí, že existuje komunita bývalých charedim, pomáhá lidem, jako je Aryeh, zjistit, jak bude vypadat život po odchodu. Aryeh, jehož prvním jazykem je jidiš, tvrdí, že přestože se narodil v Queensu, kde žije deset tisíc ortodoxních židů, bez Freidom by nedokázal najít cestu ven.

Odliv z ortodoxních komunit zažívá i Izrael

„Vím, že když odejdu, ztratím otce, takže jsem chtěl nejprve najít otcovskou postavu ve vnějším světě,“ říká Aryeh listu The Telegraph s tím, že se bojí dne, kdy o odchodu řekne rodičům. 

Steinberg mu mimo jiné pomohl získat pas, což bylo složité, protože ani neznal své datum narození v gregoriánském kalendáři.

Ultraortodoxní židé ignorují zákazy, virus se u nich šíří až osmkrát rychleji

Aryeh momentálně pracuje v otcově textilní firmě a s oznámením čeká, než bude mít našetřeno dost na několik měsíčních nájmů. „Je to děsivé rozhodnutí, ale velmi se na to těším,“ uzavírá mladík.

A nejsou to jen charedim v New Yorku, kteří hledají cestu do sekulární společnosti. Také Izrael zaznamenal exodus ze svých ultraortodoxních komunit. Tamní ministerstvo práce, které financuje organizace pomáhající nově příchozím uvedlo, že zaznamenalo „velmi významnou vlnu“.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video