Pandemie koronaviru vzbudila v lidech vlnu zájmu o ptáky. Ruku v ruce s mnoha novými „ptačími“ aplikacemi po tisících přibývá i těch, kteří tento koníček provozují i v hustě osídlených městských centrech, jako je například New York City. Jejich data nyní dokládají, že s hektickým urbanistickým rozvojem tohoto města přibyl i počet ptáků, kteří v kontaktu s budovami hynou. Informaci přinesl Bloomberg.
Architekti již dlouho vědí, jak navrhnout dům, aby se pro ptáky nestal smrtelnou nástrahou. Jako první město na světě přijalo v roce 2010 oficiální stavební pokyny v takové podobě, aby vyhovovaly i opeřencům, kanadské Toronto. Podobné regule přijalo loni i New York City. Vzory na skleněných plochách, vnější ochranné clony či zvyk zhasínat v noci zbytečně zapnuté osvětlení jsou jen malými krůčky k ochraně ptáků ve městech. Domů, které sestávají z obřích prosklených ploch, je ale stále dost...
Jedna velká past
„Každý projekt, na kterém dnes pracujeme, vypadá podobně. Budova má obří prosklenou plochu a klienti si zároveň přejí, aby se za ní skrývala spousta zeleně,“ říká Kate Orffová, architektka prestižního newyorského studia SCAPE. „Za posledních deset let se z New Yorku stala jedna velká skleněná past na ptáky,“ dodává.
Tah ptáků, kteří New York City začínají opouštět od poloviny srpna, vrcholí v půlce září a pokračuje až do poloviny října. Jeho tragické následky dokumentují tisíce příspěvků na sociálních sítích. Newyorčanka Melissa Breyerová, editorka ekologického projektu Treehugger, za tuto dobu zdokumentovala úhyn více než dvou stovek jedinců po kontaktu se skleněnými plochami budov nového Světového obchodního centra.
I am dedicating this #NationalBirdDay to the 626 injured and dead migratory birds I found that crashed into downtown NYC windows during 2021 fall migration. I found 49 different species; survivors were few. (1/6) pic.twitter.com/7Lnc4SMYXB
— Melissa Breyer (@MelissaBreyer) January 5, 2022
Společně se skupinou dalších čtyřiceti dobrovolníků nedávno odstartovala monitorovací projekt, v rámci něhož sleduje úhyn ptáků po kontaktu se skleněnými fasádami. Zaměřili se nejdříve na budovu Circa Central Park, jejíž okna zrádně odrážejí zelené plochy parku ležícího hned naproti ní. Podobnou ptačí past ochránci zvířat zaznamenali také nedaleko odtud v podobě budovy Brookfield Place poblíž West Side Highway.
„Těžko říct, která z newyorských budov je pro ptáky nejnebezpečnější,“ říká Kaitlyn Parkinsová, ředitelka neziskovky na ochranu zvířat NYC Audubon. „Všechny budovy jednoduše monitorovat nedokážeme,“ dodává.
Možnosti tu jsou
Newyorská legislativa však ochráncům zvířat naslouchá. Již počátkem roku 2021 městská rada schválila zákon číslo 15 zohledňující při stavbě nové budovy ve městě právě opeřence. Při použití jakýchkoli skleněných prvků exteriéru je třeba při stavbě použít odpovídající materiály od uliční úrovně až do výšky 23 metrů. Omezení se týkají také realizace skleněných ploch, jako například zábradlí anebo větrolamů, které bezprostředně sousedí se zelení.
Rada loni také odhlasovala, že pronajímatelé všech budov vlastněných městem jsou povinni v noci zhasínat všechna nepotřebná světla v době tahu ptáků.
Účinným kompromisním architektonickým řešením pro ty klienty, kteří se skleněné geometrie v designu budovy nechtějí vzdát, jsou skleněné plochy opatřené vzory. Jednou z nejzajímavějších konverzí provedenou právě s ohledem na ochranu ptáků, je kongresová budova Javitsova centra na Manhattanu. Její majitelé strávili výměnou prosklených ploch fasády celých pět let, nakonec je vyměnili za ty opatřené keramickými prvky, které ptáky již nematou. V rámci rekonstrukce, která stála 500 milionů dolarů, na střeše budovy zároveň vznikla téměř tříhektarová zahrada.
„Keramické prvky na nové skleněné fasádě budovy způsobily, že ptáci v kontaktu s ní již nehynou, spotřeba energie klesla téměř o třetinu,“ pochvaluje si mluvčí jejího současného nájemce.
Kontakt za každou cenu?
Smělé architektonické ambice a bezpečnost ptáků se v New Yorku přitom nijak nekříží. Důkazem je několik budov, které jsou z pohledu opeřenců naprosto bezpečné. Například budova mrakodrapu The New York Times Building, jejíž přízemní skleněný plášť je nyní opatřen žaluziemi, budova IAC na West Side Highway od slavného Franka Gehryho, ve které sídlí společnost InterActiveCorp, anebo budova Morphosis na Copper Square na Dolním Manhattanu.
„Trpí design těchto budov tím, že jsou bezpečné pro ptáky?“ ptá se newyorský architekt Daniel Piselli.
„Pro mě je úhyn ptáků v kontaktu s lidskými obydlími jen malou částí celku, v němž člověk na přírodu nechtěně a zhoubně působí,“ říká Piselli. „Usilovně se snažíme být v kontaktu s přírodou skrze skleněné plochy, ale ve skutečnosti zabíjíme všechno v ní, co chceme vidět,“ dodává podle Bloombergu architekt.