Od chvíle, kdy 26letá Rosiel Ramirézová z Venezuely přijela do New Yorku, uběhlo pět měsíců. Doprovázela ji celá rodina: manžel, tři děti, rodiče a bratr s vlastní manželkou a dětmi. Podobně jako další migranti stále přicházející do Spojených států z Latinské Ameriky, také Ramirézovi nejdřív nějakou dobu pobývali na jihu v Texasu.
Vzhledem k počtům lidí přecházejících mexicko-americkou hranici začaly texaské a další blízké samosprávy vypravovat autobusy, které běžence převážejí dál na sever USA. Tak se Ramirézovi, kteří v Texasu nedokázali najít práci, dostali až do New Yorku.
Nečekaná záplava migrantů z jihu ochromuje New York. Vyhlásil stav nouze |
Tady ovšem situace nebyla o moc lepší. A New York, který dlouhou dobu jižní části USA kritizoval za to, že běžence autobusy posílají dál, nyní přistoupil ke stejné praxi. S tím rozdílem, že tentokrát poskytuje autobusové jízdenky zdarma nejen v rámci Spojených států, ale také k hranici se sousední Kanadou. Vidina rychlejšího udělení azylu a pracovního povolení Ramirézovy přiměla k další cestě. Tentokrát nočním autobusem do amerického pohraniční města Plattsburghu.
Newyorský nárok na azyl
New York je pod tlakem i vzhledem k tomu, že město je ze zákona povinno poskytnout přístřeší každému, kdo o něj požádá. New York vždy přijímal přistěhovalce, na nichž byl zároveň ekonomicky závislý. Nová vlna lidí, kteří překračují hranice USA, však město zatěžuje již příliš.
Příchod nových migrantů většinou z Latinské Ameriky již zvýšil počet obyvatel městského systému bezdomoveckých ubytoven na rekordní úroveň a přetížil sociální služby nad jejich kapacitu. Úřady se část lidí, zejména samostatně přicházející mladé muže, snaží přemístit do vhodnějších, byť improvizovaných prostor, což tito často odmítají. Město také vytvořilo nový záchytný bod, který bude podporovat výhradně žadatel o azyl. Nakolik ale skutečně pomůže v praxi, zůstává otevřené.
Číňané míří nebezpečným pralesem do USA. Prchají z diktatury Si Ťin-pchinga |
Newyorský starosta Eric Adams původně příchod migrantů vítal, ale v poslední době mluví podobně jako starostové u mexických hranic. Město je podle Adamse pod nadměrným náporem a všechny lidi v nouzi nemůže přijmout. Aktuálně poskytuje přístřeší a zabezpečení více než čtyřiceti tisícům.
Kanada má výhrady
Žadatelé o azyl v Kanadě doufají, že tam pracovní povolení a zdravotní pojištění získají snáze než v USA. Bezplatné jízdenky, které hradí New York, nebo také Washington a humanitární organizace, proto přijímají s vděkem. A počty žadatelů o azyl vstupujících do Kanady přes neoficiální kanadsko-americké hraniční přechody prudce narůstá.
Kanada chce podpořit dostupnost bydlení, zakázala nákupy domů cizincům |
S tím roste tlak na kanadského premiéra Justina Trudeaua, aby ohledně těchto migračních proudů z USA dosáhl dohody s americkou vládou a prezidentem Joem Bidenem. Kanadský ministr pro imigraci Sean Fraser již o problému nelegální migrace mezi oběma zeměmi mluvil ve Washingtonu s americkým ministrem pro vnitřní bezpečnost Alejandrem Mayorkasem. Trudeau pak chce tuto otázku otevřít také při Bidenově návštěvě Ottawy 23. a 24. března.
Radnice New Yorku nesděluje, kolik jízdenek tímto způsobem ve spolupráci s charitativními organizacemi již rozdala. Zdůrazňuje ovšem, že nikoho neposílá programově do Kanady a že svou destinaci si lidé v nouzi vybírají sami.
Není to tu takové, pojedeme zpět do NYC
Jak ale brzy zjišťují mnozí tisíců z těch, kdo tuto cestu podniknou, ani v Kanadě zdaleka není na růžích ustláno. „Myslí si, že na severu je spousta pracovních míst. Myslí si, že tam budou moci snadno získat azyl, a to prostě není pravda,“ říká newyorská sociální pracovnice Ilze Thielmannová. Se svou charitativní organizací pak pomáhá těm, kteří chtějí z Kanady jízdenku zpět do New Yorku.
Její slova potvrzují také charitativní organizace v Kanadě. Migranty zde spíše než nabídky práce čekají přetížená sociální centra a sociální pracovníci, kteří neustávající nápor sotva zvládají.
