„Všechny země, které dodávají zbraně Ukrajině, by měly pochopit, že tyto dodávky považujeme za legitimní cíle ruských ozbrojených sil,“ řekla Zacharovová. Moskva opakovaně varuje zahraniční státy, že Rusko bude na jejich vojenskou pomoc Ukrajině útočit.
„Jakékoli pokusy (ať už uskutečněné nebo neuskutečněné, ale oznámené) dodat další či nové zbraně povedou k eskalaci této krize,“ varovala ruská mluvčí známá svými jestřábími názory. „A každý by si toho měl být vědom.“
Zacharovová tak reagovala na slova izraelského předsedy vlády, který v rozhovoru se stanicí CNN uvedl, že zvažuje poskytnutí vojenské pomoci Ukrajině. Netanjahu řekl, že zkoumá možnost dodání „jiné pomoci“, než pouze humanitární.
„Určitě se tím zabývám,“ odpověděl na otázku, zda by Izrael byl ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém Železná kopule. Kyjev dlouhodobě žádá Izrael o jeho poskytnutí, zatím neúspěšně.
Kauza protiraketového systému jako bič na Izrael. Ukrajinu by zachránit nemohl |
Netanjahu zároveň řekl, že Izrael už jistým způsobem Ukrajině vojensky pomáhá. „Izrael také, upřímně řečeno, podniká kroky, které zde nebudu vyjmenovávat, proti íránské výrobě zbraní, jež jsou proti Ukrajině používány,“ uvedl izraelský premiér.
Ukrajina a Západ obviňují Írán, že Rusku dodává drony používané proti ukrajinskému civilnímu obyvatelstvu. Teherán obvinění popírá, i když připustil, že dodal Moskvě drony ještě před válkou. Izrael íránské bezpilotní drony znepokojují, protože mohou být použity i proti němu, například prostřednictvím libanonského hnutí Hizballáh.
Írán obvinil Izrael, že stál za víkendovým útokem bezpilotních letounů na tajemnou zbrojovku, kde se podle některých spekulací vyráběly právě drony. „Pokaždé, když na Blízkém východě něco vybuchne, tak je z toho viněn Izrael,“ uvedl Netanjahu, podle kterého to je někdy pravda a někdy ne.
Izrael znervózňují íránské drony na Ukrajině. Bojí se, že jim bude čelit také |
Netanjahu prozradil americkému ministrovi zahraničí Anthony Blinkenovi, že nařídil politický přezkum izraelského postoje k Ukrajině, tvrdí server Axios s odvoláním na tři izraelské činitele. Podle nich v izraelské vojenské a zpravodajské komunitě roste počet těch, kteří se pokoušejí objevit způsoby, jakými by Izrael mohl Ukrajině pomoci, aniž by tím způsobil roztržku s Ruskem. Například povolením třetím stranám poskytnout Ukrajině izraelské bojové systémy.
Netanjahu také v rozhovoru pro CNN potvrdil zprávu listu The New York Times, že USA odvezly z Izraele část svých „rozsáhlých, ale málo známých“ zásob dělostřelecké munice a poskytly ji Ukrajině.
Role prostředníka
Návrat Netanjahua do premiérského křesla vzhledem k jeho poměrně blízkému vztahu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vzbudil obavy, zda teď Izrael nebude Rusku více naslouchat. Pochybnosti prohloubilo jednání šéfa izraelské diplomacie Eliho Cohena, který po svém nástupu do funkce zavolal dříve ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi než Ukrajinci Dmytru Kulebovi.
Méně mluvení o Ukrajině. Nový šéf izraelské diplomacie zavolá Lavrovovi |
Cohen za to sklidil kritiku, nyní nicméně pojede do Kyjeva, aby znovuotevřel izraelskou ambasádu. Bude to první taková izraelská návštěva od začátku války.
Netanjahu pak dává najevo, že je ochoten být mediátorem mezi oběma znepřátelenými stranami. „Pokud mě o to požádají všechny relevantní strany, určitě to zvážím, ale netlačím se do toho,“ řekl premiér. „Máme vlastní dvorek, kterým se musíme zabývat.“
Izrael se dosud snažil ve válce zachovávat neutrální postoj s ohledem na silnou přítomnost Ruska v Sýrii. Židovský stát pravidelně podniká údery na íránské a libanonské cíle v Sýrii s jeho tichým souhlasem. Jeho protiletecká obrana představuje pro izraelské letouny jen mlčenlivou vyhrůžku.
Ukrajinský konflikt nicméně mezi Izrael a Rusko vrazil klíny. Izraelští představitelé kritizovali ruská zvěrstva v Buči a pobouřilo je i Lavrovovo tvrzení, že „největší antisemité jsou židé“ a Hitler měl „židovskou krev“.
