Spojenectví Sahry Wagenknechtové vzniklo jako strana teprve loni v lednu poté, co postkomunistickou Levici opustila skupina kolem výrazné političky a zdatné řečnice Sahry Wagenknechtové.
Nejprve BSW v červnových volbách do Evropského parlamentu získala šest křesel, poté se jí dařilo i v zářijových volbách do tří zemských sněmů na východě Německa. Dosáhla zisku mezi 11,8 a 15,8 procenta hlasů.
Těsný neúspěch s velkými důsledky. BSW v Německu žádá přepočítání voleb |
Podle průzkumů se dlouho zdálo, že BSW výrazně uspěje – na úkor Levice – i v celoněmeckých parlamentních volbách. Únorové předčasné hlasování ale nakonec vyneslo do popředí Levici s 8,8 procenta hlasů. BSW skončila mimo parlament, protože nepřekonala pětiprocentní hranici. Ke vstupu do sněmu straně chybělo 13 435 hlasů.
Wagenknechtová už den po volbách avizovala, že by se její strana mohla obrátit na ústavní soud. Nakonec podala stížnost tento týden, a to ve snaze zabránit vyhlášení konečných výsledků, které je naplánováno na pátek, a dosáhnout přepočítání hlasů.
Německým kancléřem bude Merz, slaví i druhá AfD. Scholz mluvil o hořké porážce |
„Několik tisíc hlasů pro BSW bylo zjevně chybně přiřazeno jiným stranám nebo označeno za neplatné,“ řekla v úterý listu Frankfurter Allgemeine Zeitung Wagenknechtová. Dříve nevyloučila, že by mohla napadnout u ústavního soudu výsledek voleb i po jeho vyhlášení ústřední volební komisí.
Podle agentury DPA se skutečně v několika volebních okrscích zjistilo, že byly hlasy pro BSW špatně sečteny, přiděleny byly často straně Spojenectví Německo. Například v Berlíně tak zemská volební komise dodatečně upravila volební výsledek strany a připočetla jí 150 hlasů. Výrazný vliv na výsledek ale tyto změny nikde neměly, doplnila DPA.
Vyjednavači velké koalice se dohodli, raduje se očekávaný kancléř Merz |
Podle předběžného výsledku hlasování vyhrála konzervativní unie CDU/CSU pravděpodobného příštího kancléře Friedricha Merze. Získala 28,5 procenta hlasů. Na druhém místě s 20,8 procenta skončila pravicově populistická až krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), na třetím – s nejhorším výsledkem ve svých dějinách – sociální demokracie (SPD) s 16,4 procenta hlasů.
Do Spolkového sněmu se dostali ještě Zelení s 11,6 procenta, Levice s 8,8 procenta a jeden poslanec za stranu dánské a fríské menšiny Jihošlesvický svaz voličů (SSW).
Mladí Němci volili AfD a Levici. Je to varování, říká odbornice |
Pokud by se přece jen BSW podařilo dosáhnout přepočítání hlasů a nakonec se jich našel dostatek pro to, aby strana překonala pětiprocentní hranici, znamenalo by to nové rozložení sil v parlamentu. CDU/CSU a SPD, které nyní jednají o vzniku vládní koalice, by už v takovém případě neměly ve sněmu většinu.
