Hrubá mzda za hodinu práce nesmí být v Německu nižší než 8,5 eura, tedy v přepočtu zhruba 232 korun. Podle státního sekretáře spolkového ministerstva financí Jense Spahna by výjimka ze zákona o minimální mzdě mohla patřit mezi opatření, kterými chce Německo uprchlíkům pomoci sehnat zaměstnání. Rád by také uvolnil pravidla pro najímání lidí na krátkodobou práci.
CDU klesají preferencePodpora vládního bloku CDU a CSU klesla na nejnižší úroveň za poslední rok. Vyplývá to z průzkumu agentury INSA pro deník Bild, podle nějž koalice oproti minulému týdnu ztratila další procento hlasů. Stále má však podporu 38,5 procenta dotázaných. Klesá i podpora sociálních demokratů (SPD), kteří s těmi křesťanskými tvoří velkou koalici. Nyní by je volilo 23,5 procenta Němců. Krajně levicová Levice o půl procenta posílila na 10,5 procenta. Těší se tak stejné podpoře jako Zelení, kteří si oproti minulému týdnu polepšili o procento. Na letošním minimu je nyní rovněž popularita samotné Merkelové. Podle průzkumu pro magazín Stern a televizi RTL z minulého týdne je nyní na 49 procentech. |
„Musíme se bavit o nových impulsech pro ekonomiku a dát ruce pryč od dalšího tlaku na pracovní trh. Aby se Německo dokázalo vyrovnat s novou situací, potřebuje hospodářský růst více než kdy jindy,“ řekl Spahn v rozhovoru pro německý deník Die Welt.
Ke snížení minimální mzdy pro běžence minulý týden vyzval i mnichovský ekonomický institut Ifo. Velká část běženců podle něj není ani gramotná. Do Evropy přichází například řada mladých lidí z Afghánistánu, kde umí číst a psát méně než 50 procent obyvatel ve věku od 14 do 29 let, připomíná deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Na Západ sice míří i mnozí absolventi vysokých škol, jejich diplomy však často nejsou v Evropě uznatelné. Většina migrantů navíc není schopna hned po nástupu pracovat natolik efektivně, aby jim byl zaměstnavatel ochotný platit 8,5 eura na hodinu.
Ministerský sekretář Jens Spahn patří mezi politické špičky vládní strany CDU, kterou vede současná německá kancléřka Angela Merkelová. Jejich spolustraník Carsten Linnemann, předseda asociace malých a středních podniků, však před zamýšleným opatřením varuje.
Uprchlická krizeKÖNIGHSHOF: Rakušanka ubytovala běžence na zámku FINSKO: Je tu nuda a zima, stěžují si Iráčané ŠVÉDSKO: Bojoval proti migrantům, z ubytoven má zlatý důl IRÁK: Vojáci zahazují flinty a utíkají do Evropy SUMMIT: Evropa chce zastavit lidskou vlnu miliardou eur BRAZÍLIE: Syřané osidlují favely DACHAU: Němci ubytují uprchlíky v koncentráku KVÓTY: Evropa přehlasovala Česko SLOVENSKO: Odmítáme diktát, hřímá Fico PŘEHLEDNĚ: Co živí uprchlickou krizí? NÁKLADY: Kolik uprchlíky stojí cesta do Evropy? PŘEHLEDNĚ: Co se děje se zadrženými běženci? |
„Jsem striktně proti tomu, abychom pro uprchlíky vytvářeli zvláštní trh práce. Pro obyvatele jejich domovských zemí by to znamenalo další pobídku k tomu, aby se z ekonomických důvodů vydali do Německa,“ míní Linnemann. Německé imigrační úřady už nyní počítají s tím, že u nich za letošní rok požádá o azyl asi 800 tisíc běženců z Blízkého východu, Afriky i východní Evropy.
Minimální mzda je v Německu poprvé
Minimální mzdu letos v Německu vůbec poprvé předepisuje zákon. Až do loňska bylo jednou z posledních zemí Evropské unie, kde úřady výše platů nechávaly jen na domluvě mezi zaměstnavateli a odborovými svazy. Přijetí zákona provázely několikaměsíční bouřlivé diskuze (více zde).
Magazín Focus upozorňuje, že jedna výjimka z minimální mzdy už v Německu platí. Nižší plat mohou firmy nabídnout lidem, kteří práci za standardních podmínek dlouhodobě nemohou najít.
Pokud se na přidání další výjimky shodne vládní koalice a zaměstnavatelé se později s odbory dohodnou na jejím zapracování do kolektivních smluv, migranti by nižší nástupní plat mohli dostávat rovnou - bez čekání v evidenci nezaměstnaných.
Německo zavedlo kvůli uprchlíkům kontroly na hranicích s Českem:
17. září 2015 |
