Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvZaměstnanec východoněmeckého letiště objevil 4. srpna pozdě večer dron poblíž ukrajinského letadla společnosti Antonov. Později se ukázalo, že bezpilotní stroj nesl výbušninu, rozbuška byla ale podle všeho vadná. Letiště po nálezu dronu přerušilo provoz. Jiné nákladní letadlo, které se právě chystalo přistát, muselo přistávací manévr přerušit a srazilo se s „neznámým letícím objektem“. Zatím není jasné, zda šlo rovněž o dron. Na konci srpna německá média uvedla, že policie našla v polovině srpna nedaleko letiště další, tedy možná třetí dron.
Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt v úterý prohlásil, že zodpovědnost za incident nese Rusko. Ruské státní orgány podle něj pověřily provedením útoku takzvané low level agenty. To je označení pro osobu, která není zpravodajsky školená, je ale naverbovaná tajnými službami. NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung dnes uvedly, že se jednalo o dva muže s vazbami na Rusko. Jeden je rodilý Rus s lotyšským občanstvím, druhý pochází z Běloruska a má ruský pas.
Německo obvinilo Rusko z útoku na své letiště. A začalo trestat |
První z nich má podle médií kontakty na ruskou tajnou službu a do Německa přiletěl údajně na konci července přes berlínské letiště. Následně se v pronajatém voze vydal do Lipska. Dva dny před nezdařeným bombovým útokem Německo opět opustil.
Na místě činu pak podle médií vyšetřovatelé objevili DNA, která je přivedla na stopu dalšího podezřelého, který podle všeho dron s výbušninou řídil. Osobu, které genetická informace patří, objevili vyšetřovatelé v databázích v Litvě a ve Finsku.
Druhý z podezřelých podle NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung přicestoval do Německa s italským turistickým vízem vydaným v dubnu v Minsku. Také on zřejmě Německo už opustil. Vyšetřovatelé jsou podle médií skeptičtí ohledně možnosti, že by bylo možné jednoho či druhého podezřelého zadržet a postavit před soud.
Sabotáž v Německu odpojila elektrárny. Napětí mezi Berlínem a Moskvou eskaluje |
Německo v úterý v reakci na hybridní útok oznámilo, že přijme řadu opatření. Uzavře mimo jiné ruský generální konzulát v Bonnu, vypoví smlouvu Ruskému domu v Berlíně, zpřísní kontroly ruských občanů při vstupu do Německa, navrhne zapsání dalších osob na sankční seznam Evropské unie a zvýší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí.
Solidaritu Německu vyjádřila řada evropských zemí. Český premiér Andrej Babiš dnes uvedl, že je Česko připraveno spolupracovat s Německem a dalšími evropskými a transatlantickými partnery a podporovat veškerá nezbytná opatření k posílení společné bezpečnosti.
Velmi vážné, nelze je brát na lehkou váhu, řekl Babiš k incidentům v Německu |
Ruské ministerstvo zahraničí si ve středu předvolalo dočasného chargé d’affaires Německa v Moskvě Bernda Finkeho, aby odmítlo „vykonstruovaná obvinění“ Berlína na ruskou adresu; zároveň pohrozilo „tvrdou odplatu“ za rozhodnutí německých úřadů.
„Ruská strana kategoricky odmítá zcela vykonstruovaná obvinění vznesená Berlínem ohledně zapojení Ruska do údajného incidentu na letišti v Lipsku,“ uvedla ruská diplomacie v prohlášení vydaném poté, co Finke po asi hodinovém jednání opustil budovu ruského ministerstva.
Uzavření ruského generálního konzulátu v Bonnu a Ruského domu v Berlíně označila ruská diplomacie za „další krok k definitivnímu zničení potenciálu bilaterálních vztahů budovaného generacemi ruských a německých politiků a diplomatů“. Berlín se podle Moskvy úmyslně dopustil „otevřené provokace“ s cílem eskalovat napětí ve vzájemných vztazích a Moskva chystá „tvrdou odpověď“ na počínání německých úřadů.
