Voda se do domu pro zdravotně postižené spravovaného sdružením Lebenshilfe Ahrweiler nahrnula tak rychle a s takovou silou, že lidé v přízemí neměli vůbec šanci. Přílivová vlna je překvapila ve spánku, uvádí stanice Südwestrundfunk.
Na obyvatele domu dohlížela ze sousední budovy noční hlídka, řekl listu Bild generální ředitel sdružení Stefan Möller. Na žádost hasičů měl pečovatel zajistit evakuaci. Přílivová vlna jej však uvěznila. „Nemohl pryč a nemohl poskytnout pomoc.“
Lidé z horního patra museli čekat několik hodin, než se k nim dostali záchranáři. Nyní jsou i se svými rodinami v blízké škole nebo hotelu, které slouží jako útočiště.
Ministr vnitra Porýní-Falce Roger Lewentz původně hovořil o devíti mrtvých. Stefan Möller ale potvrdil, že zemřelých je dvanáct.
„Všichni jsme zděšení, zdrcení a nekonečně smutní,“ řekl Möller. Sdružení nicméně hodlá pokračovat v činnosti zařízení a případně ho přestavět.
K zachráněným se zoufale snaží dostat jejich blízcí. „Tudy nemůžete,“ říkají podle serveru T-online hasiči příbuzným, kteří chtějí projít přes ochranné koridory. Otci Mary, jedné z obyvatelek pečovatelského domu, se nakonec podařilo přesvědčit hasiče, aby jej pustili a vzali za dcerou.
Záplavy v Německu mají přes sto obětí. Chybí pitná voda, nefungují mobily |
Je odpoledne, od rána je na místě, celý den nic nepil a nejedl. O tom, že jeho dcera žije, ho informoval prostřednictvím SMS jeden z pracovníků domu.
Mary je na místě spolu s Carolou, další obyvatelkou zařízení. „Velmi se bojí vody a nechodí ani do bazénu,“ říká její sestřenice, která je její nejbližší příbuznou. Když ji Carola uzří ve škole, upustí kousek pizzy a běží ji obejmout. „Skoro jsem spadla do vody,“ vypráví Carola sestřenici, jak ji chtěl hasič vzít na záda.
Voda v zatopených obcích stoupala velmi rychle:
Nejlepší by bylo emigrovat
Mnozí lidé neví, jaká je situace jejich milovaných, protože na mnoha místech nefunguje či je přetížená mobilní síť. Shefik Hyseni z Altenburgu od středy večer nevěděl, zda jsou jeho dvě dcery ve věku sedmnáct a třináct let vůbec naživu. Naštěstí je ale zachránil vrtulník.
Stejným způsobem byl zachráněn i muž z Insulu, který po zřícení domu strávil celou noc na pilíři mostu, obklopen vodami. Mnozí obyvatelé říkají, že neustále slyšeli jeho volání o pomoc, tu mu ale sami obleženi vodou nemohli poskytnout.
Nevím, zda moje dcery žijí. Svědci popisují ničivé záplavy v Německu |
Erika Stollenwerková kvůli zničenému středověkému mostu ve městě nemohla z kuchyně místního hotelu odejít za svým synem na druhou stranu řeky. Je ráda, že s nimi nežije manžel, neboť vyžaduje odbornou péči a má mimo jiné na elektřině závislé kyslíkové zařízení. A právě elektřina byla jedna z prvních věcí, které po bouři přestaly fungovat.
Bouřlivá voda zničila její auto i dům. „Bylo by dobré emigrovat, prostě jít pryč, nechat všechno tam, kde je,“ říká odevzdaně.
LIdé se nemohou dostat ze zatopených domů. Jediná cesta je vrtulníkem: