„Počet migrantů, kteří jsou denně vraceni zpět, vzrostl ze šedesáti v prosinci na dvě stovky na začátku roku,“ řekl podle agentury AFP hornorakouský policejní mluvčí David Furtner
Německo prý část uprchlíků posílá zpět do Rakouska kvůli tomu, že nemají platné doklady. Jiné pak proto, že v Německu nepožádali o azyl a plánovali přes něj pokračovat dále do Skandinávie. Mezi uprchlíky, kteří se vrací do Rakouska, jsou převážně Afghánci, Maročané, Iráčané a Alžířané. Naopak Syřané zpravidla azyl v Německu získávají.
Migranti zkoušejí novou cestu do Švédska, pěšky přes dálniční most |
Mnichovská policejní mluvčí agentuře Reuters potvrdila, že Německo denně vrací do Rakouska kolem stovky uprchlíků, vždy v závislosti na konkrétním případu. Nedávné navýšení jejich počtu však nepotvrdila. „Uplatňujeme platné právní normy. Ty se nezměnily,“ řekla.
Rakousko je poslední zemí takzvané balkánské trasy, po které do Evropy proudí statisíce lidí z Blízkého východu a Afghánistánu. Pokud v ní uprchlíci nepožádají o azyl, hrozí jim pokuta za nelegální překročení hranice. Ve chvíli, kdy ji zaplatí, však mohou zkusit přejít do Německa znovu, upozornila hornorakouská policejní mluvčí.
„Zdá se, že se němečtí politici rozhodli jednat s větší rozhodností. Pro nás je však obtížné vysvětlit, když se migrant zeptá: Proč teď nemůžu cestovat dál, když můj kamarád ještě minulý týden mohl?“ řekla mluvčí.
Do Evropy zatím dorazilo deset procent migrantů, říká ministr
Situace v Německu se vyostřila poté, co skupiny mužů arabského či severoafrického původu hromadně osahávaly ženy během silvestrovských oslav v několika městech. Policie nyní v souvislosti s útoky vyšetřuje devatenáct lidí, z nichž devět zřejmě v Německu pobývá nelegálně.
Německá kancléřka Angela Merkelová v pondělí uvedla, že země chce letos výrazně snížit počet migrantů přicházejících do země. Vláda také hodlá azylantům znemožnit volbu bydliště, aby zabránila vzniku cizineckých ghett (psali jsme zde).
Německý ministr pro místní rozvoj Gerd Müller přitom v rozhovoru pro deník Bild prohlásil, že do Evropy zatím dorazilo jen prvních deset procent migrantů.
„Největší migrační vlny jsou teprve před námi: africká populace se v příštích desetiletích zdvojnásobí. (...) V našem digitálním věku s internetem a mobily všichni vědí o naší prosperitě a způsobu života. Musíme proto investovat do lokálního vzdělávání,“ řekl Müller.
„Potřebujeme úplně nový rozměr mezinárodní spolupráce,“ dodal s tím, že navrhuje zřízení speciálního fondu, kam by evropské země poslaly deset miliard eur.
