Stanovený cíl ohledně podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů je ambicióznější, než mělo Německo dosud, tedy 65 procent. Nová koalice hodlá úsilí o ochranu klimatu ještě urychlit, a to mimo jiné rozsáhlejší podporou obnovitelných energií a stimuly k ukončení výroby energie z uhlí a dalších fosilních paliv.
Sledování klimatických cílů se má projevit také v dopravě. Například podíl železnice na nákladní dopravě se má do roku 2030 zvýšit o 25 procent, přeprava lidí po železnici se má zdvojnásobit. Na německých silnicích by do 9 let mělo také jezdit nejméně 15 milionů elektromobilů. Do konce příštího roku hodlá příští vládní koalice přijmout program ochrany klimatu.
Koalice se dohodla také na řadě dalších reformních kroků v různých oblastech. Například voleb do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu by se mohli účastnit už občané po dosažení věku 16 let.
Zvýšit se má minimální mzda ze současných 9,60 eur na 12 eur (zhruba 300 korun) za hodinu. Legalizováno má být konopí, jehož prodej by měl být možný ve vybraných obchodech.
V zahraniční politice strany chtějí dospět ke konstruktivnímu dialogu s Ruskem a chtějí také usilovat o spolupráci s Čínou tam, kde je to možné s ohledem na lidská práva a na základě mezinárodního práva. Turecko považují budoucí vládní strany za důležitého souseda a partnera EU navzdory znepokojivému politickému vývoji v zemi, podstatné je podle Německa také přátelství s Francií a partnerství se Spojenými státy.
Mezi prvními dohodnutými kroky je také povinné očkování proti nemoci covid-19 v místech s péčí o zvlášť zranitelné lidi. Tato povinnost se v budoucnu může ještě rozšířit.
Koalice jako nový start
Nová vláda nebude usilovat o „nejmenšího společného jmenovatele, ale o politiku velkých dopadů“, ujistil šéf SPD Olaf Scholz, když koaliční dohodu představoval. Dohody o vytvoření vládní koalice dosáhly strany za více než měsíc od zahájení jednání. Středeční oznámení přichází osm týdnů od voleb do Spolkového sněmu, v nichž zvítězili se ziskem bezmála 26 procent hlasů sociální demokraté. Jednání o budoucí vládní spolupráci strany zahájily 21. října. Rozděleno bylo do 22 pracovních skupin, v nichž zasedali experti z každé strany.
Koaliční smlouvu musejí nyní schválit sněmy SPD a FDP, jakož i vnitrostranické referendum Zelených, které by mělo začít už ve čtvrtek.
Uzavření koaliční smlouvy otevírá cestu kancléřského kandidáta SPD a nynějšího ministra financí Olafa Scholze do pozice šéfa německé vlády. Poslanci Spolkového sněmu by o novém kabinetu měli hlasovat v týdnu od 6. prosince. Po 16 letech by tím skončila éra vlády křesťanskodemokratické kancléřky Angely Merkelové, která ve volbách z 26. září již nekandidovala.
Restart po volebním fiasku. V Německu se rozhořel boj o post šéfa CDU |
V prohlášení strany SPD, Zelení a FDP uvedly, že jejich vláda provede „komplexní obnovu naší země“ a „nový start“ pro Německo, který umožní řešení velkých výzev, jako jsou klimatické změny, digitalizace, zajištění prosperity a sociální soudržnosti.
Také na obsazení jednotlivých resortů se podle informací agentury DPA strany už dohodly. SPD by mělo kromě funkce kancléře připadnout šest ministerstev, Zelení by měli mít pět ministrů a FDP čtyři. SPD by měla dostat například ministerstva vnitra a obrany, Zelení ministerstva hospodářství, zemědělství či zahraničí a FDP například ministerstva financí a dopravy.
