Po odstavení Grafenrheinfeldu provozuje Německo ještě osm jaderných reaktorů. Do konce roku 2022 je chce postupně odstavit a jejich výkon mají nahradit obnovitelné zdroje.
Stavba elektrárny Grafenrheinfeld začala v roce 1974 a reaktor začal dodávat elektřinu do sítě v roce 1981. Vláda sociálních demokratů a Zelených pod vedením kancléře Gerharda Schrödera v roce 2002 nařídila odstavení elektrárny ke konci roku 2014.
V roce 2010 však kabinet konzervativců a liberálů vedený kancléřkou Angelou Merkelovou přehodnotil přístup k jaderné energetice a doporučil prodloužení životnosti Grafenrheinfeld u do roku 2028. O rok později však stejná vláda v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima rozhodla o odklonu Německa od jaderné energetiky a podle harmonogramu postupného odstavování jaderných elektráren měl Grafenrheinfeld zastavit činnost na konci letošního roku.
Provozovatel elektrárny E.ON však rozhodl ukončit provoz zařízení s půlročním předstihem. Reagoval na pokles ceny elektřiny na burze, kvůli němuž nebyl další provoz elektrárny rentabilní. Po zastavení provozu Grafenrheinfeldu plánuje E.ON postupné rozebrání elektrárny. Začne s ním v roce 2017 a práce by měly trvat přinejmenším 12 let.
Odklon od jaderné energetiky může způsobit v Německu problémy, protože obnovitelné zdroje vyrábějí elektřinu především na severu země, zatímco největší spotřeba je na jihu. Elektrické vedení s dostatečnou kapacitou se zatím nepodařilo postavit.
