Když se Christian Osterhaus rozhodl zaručit za uprchlíky, netušil do jakých problémů se postupně dostane. Německé úřady i kolegové z organizace Pomoc uprchlíkům ze Sýrie (v německém originále Flüchtlingshilfe Syrien) ho ujistili, že za utečence bude odpovědný jen do chvíle, než získají oficiální azylový status.
Osterhaus tedy v dobré víře podepsal v roce 2015 dvě prohlášení o závazku vůči syrským uprchlíkům - pro malé dítě a náctiletou dívku. „Zaplatili jsme za letenky, našli jsme jim ubytování a ujistili jsme se, že budou mít co jíst,” popisuje Osterhaus.
Jen v západoněmeckém Bonnu, kde Osterhaus žije, se za uprchlíky zaručilo 450 lidí. V celém Německu se pak nachází více než sedm tisíc ručitelů, kteří v posledních měsících obdrželi nepříjemný dopis od center práce stejně jako od městské nebo obecní správy, které požadují proplacení nákladů za utečence.
„Je to jako facka do tváře a je to totálně absurdní,“ popisuje Osterhaus, který se na projektech rozvojové a sociální pomoci podílí celý svůj život.
Za poslední měsíce nasbíral už řadu dokumentů týkajících se sporů ohledně záruky za uprchlíky. Poslední dopis pochází z června a odeslalo ho centrum práce v Bonnu. Osterhaus má podle něj uhradit 7 239 eur (188 tisíc korun) a upozorňuje ho, že se částka může ještě zvýšit.
Změna statusu podle zákona nehraje roli
Bonnské centrum práce svůj požadavek zakládá na změně zákona z roku 2016, kdy vládnoucí koalice zpřísnila pravidla pro stěhování do Německa. Podle nového znění legislativy prohlášení o závazku nevyprší ani tehdy, když se změní status imigranta.
Závazky uzavřené před 6. srpnem 2016 jsou tak podle zákona platné další tři roky, smlouvy uzavřené po tomto datu dokonce následujících pět let. Takové výdaje si však mnoho Němců nemůže dovolit, navzdory tomu, že chtěli Syřanům původně pomoci.
Merkelová přiznala chybu v migrační politice. Ale jinou, než jí vyčítají |
Ačkoli Federální správní soud toto nařízení nejprve v lednu 2017 potvrdil, německé ministerstvo práce a sociálních věcí v dubnu 2018 oznámilo, že ručitelé nemusí státu zaplatit až do chvíle, než o tom s finální platností rozhodne Federální správní soud.
Přestože centra práce pokračují v rozesílání upomínek, podle stanice Deustche Welle je pomyslní dlužníci zatím nemusejí platit.
Přes všechny potíže Osterhaus svého rozhodnutí nelituje, naopak je podle svých slov hrdý na to, co se svými kolegy z humanitrání organizace dokázal. Ztratil však důvěru v německý právní systém. „Myslel jsem si, že zákony a předpisy nemohou být pozměněny zpětně. Mýlil jsem se. V Německu už neexistuje právní jistota,“ myslí si Osterhaus.
Jiní ovšem tak smířliví nejsou. Právník Lothar Mahlberg v současnosti zastupuje v Bonnu dvacet klientů, kteří se před lety rozhodli stát garanty uprchlíků. Mahlbergovi se v posledních měsících podařilo vyhrát čtyři právní bitvy u soudu v Kolíně nad Rýnem, který jako první v Německu rozhodl ve prospěch ručitelů.
„Je to záblesk naděje, ale nevíme, jestli je noční můra skutečně u konce,“ popisuje Mahlberg. Podle něj by rozhodnutí kolínského soudu mohlo posloužit jako precedens pro ostatní soudce v zemi. „Tito lidé se dobrovolně rozhodli pomoci uprchlíkům před občanskou válkou a uchránili je před nebezpečnou cestou přes Středomoří. To, že mají zůstat finančně odpovědní i v příštích letech, je frustrující,“ uzavírá Mahlberg.
