Plnou součinnost odpírají Berlínu mimo jiné i zastupitelské úřady Indie a Turecka. S odvoláním na interní zprávu německého ministerstva vnitra o tom informoval server listu Der Spiegel.
Na konci loňského roku se na území Německa nacházelo 64 914 cizinců, kteří nedostali azyl nebo povolení k pobytu, ale přesto nemohli být vyhoštěni. Na konci roku 2016 tvořilo tuto skupinu jen 38 012 migrantů.
Deportacím brání chybějící cestovní dokumenty nebo náhradní doklady od zemí, odkud migranti pocházejí. V Německu kvůli tomu zůstává mimo jiné 5 743 Indů, 4 943 Pákistánců, 3 915 Afghánců a 3 828 Rusů. U téměř 3 800 cizinců se Berlínu nedaří zjistit státní příslušnost.
Ministerstvo vnitra viní z problémů zahraniční ambasády v Německu. „Místy velmi pomalé až žádné zpracování žádostí o náhradní pasy,“ navzdory „pravidelným návštěvám velvyslanectví“, píše zpráva na adresu Indie. „Odpovědi na žádosti jsou velice vzácné,“ uvádí úřad k Libanonu. Spolupráci s tureckými konzuláty hodnotí jako „celostátně špatnou až velmi špatnou“.
