Ústavní soudci zdůraznili, že jejich rozhodování se netýkalo otázky, zda by takzvaný paritní zákon byl v souladu s německou ústavou. Zastánci takového zákona chtějí, aby zákonodárce zasáhl a stranám nařídil kvóty na počet žen nominovaných na kandidátky.
Stěžovatelky – tehdy společně s jedním mužem – si podle agentury DPA stěžovaly na volby do Spolkového sněmu z roku 2017. Od té doby tvoří ženy pouze 31,4 procenta členů zákonodárného sboru. Ze 709 poslanců je žen 223.
V předchozím složení Spolkového sněmu byl podíl žen 37,3 procenta, což byl podle DPA výrazný pokrok oproti předchozím desetiletím.
Zvláště nízký je podíl žen ve frakci protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) – pouze 10,2 procenta. U vládní konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové to je 20,7 procenta.
Jen mezi Zelenými a v krajní Levici jsou poslankyně ve většině. V obou případech je žen přes 50 procent.
