Kvůli listopadovému pádu vlády kancléře Olafa Scholze a únorovým předčasným parlamentním volbám nemá Německo zatím schválený rozpočet na letošní rok. Nové vládě kancléře Friedricha Merze, kterou tvoří konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), jeho návrh předložil ministr financí Lars Klingbeil. Spolu s návrhem rozpočtu na letošní rok schválili ministři také hlavní body návrhu rozpočtu na rok příští a hrubý nástin rozpočtových plánů do roku 2029.
Podrobný rozpočet na rok 2026 by měla vláda schválit na svém zasedání 30. července. Prozatím Klingbeil počítá s výdaji 519,5 miliardy eur (12,9 bilionu korun). Z půjček by v něm mělo být 89,3 miliardy eur (2,2 bilionu korun), dalších 83,4 miliardy (2,1 bilionu korun) by mělo pocházet z půjček do zvláštních fondů na obranné výdaje a investice do infrastruktury.
Putin chce mluvit s Merzem kvůli taurusům. Připustil i jednání se Zelenským |
Úterní schválení návrhu rozpočtu na letošní rok na zasedání vlády je jen prvním krokem. Souhlasit s ním budou muset ještě poslanci Spolkového sněmu a zástupci 16 německých spolkových zemí ve Spolkové radě. Poslanci by měli poprvé debatovat o návrhu ještě před letní přestávkou, schválit by jej mohli na zasedání v polovině září.
Strany současné německé vlády se ještě před vznikem kabinetu dohodly na reformě takzvané dluhové brzdy, ústavního opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Cílem bylo především zajistit dostatek peněz na obranné výdaje. Podle plánu Německo do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Část německé vládní SPD jde proti Merzovi a žádá přímá jednání s Ruskem |
Na summitu Severoatlantické aliance (NATO), který v útorý začne v nizozemském Haagu, by se měly členské státy dohodnout na zvýšení výdajů na obranu na pět procent, a to tak, že 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na infrastrukturu, kyberbezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Vládní strany se dříve dohodly také na vzniku zvláštního fondu na investice do infrastruktury, v němž má být 500 miliard eur (zhruba 12,5 bilionu Kč) a který bude financován po dvanáct let z půjček. Peníze mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i škol, školek a nemocnic.
