Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvTusk připustil, že transatlantické vztahy se ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO, dodal.
Francouzský prezident Emmanuel Macron schůzku do Paříže svolal v reakci na záměr Spojených států jednat s Ruskem o příměří na Ukrajině bez Evropanů. Jedním z hlavních cílů summitu bylo proto stanovit společný postoj evropských zemí k Ukrajině. Bezprostředně před schůzkou Macron telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Pařížskému summitu v pondělí ještě předcházely debaty o vyslání vojáků na Ukrajinu jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi. Shoda mezi evropskými zeměmi ale v této otázce zatím nepanuje.
Britský premiér Keir Starmer v neděli večer uvedl, že je připraven vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud to bude nutné. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. Spojené státy daly už dříve najevo, že posílat vojáky na Ukrajinu nemíní.
Státy NATO mluví o vyslání vojáků na Ukrajinu. K Británii se přidaly další |
Diskuse o vyslání vojáků z evropských zemí na Ukrajinu je v této fázi „naprosto předčasná a není na ni vhodná doba“, řekl v pondělí Scholz podle agentury AFP s tím, že tato debata ho „trochu dráždí“.
Německé ministerstvo obrany na pondělní vládní tiskové konferenci sdělilo, že pokud bude dohodnut rámec pro mírovou vojenskou misi, nezůstane Berlín stranou. O případných počtech vojáků, které by Německo mohlo na Ukrajinu vyslat, mluvčí odmítl hovořit, neboť je podle něj na takové debaty příliš brzy.
Na Ukrajinu můžeme poslat tisíc vojáků, zní od STAN. Černochová je opatrná |
Scholz se podle agentury Reuters též vyslovil pro to, aby Evropa a Spojené státy v otázce Ukrajiny postupovaly jednotně. „Nesmí dojít k rozdělení bezpečnosti a odpovědnosti mezi Evropou a USA,“ citoval Reuters ze Scholzova prohlášení po summitu v Paříži. „Jinými slovy, NATO je založeno na tom, že vždy jednáme společně a sdílíme rizika, čímž zajišťujeme naši bezpečnost. To nesmí být zpochybňováno,“ dodal.
Reforma dluhové brzdy
Kancléř také uvedl, že Ukrajinu je nadále zapotřebí podporovat, přičemž možné je to podle něj pouze za předpokladu, že na to bude dostatek financí. Vyslovil se proto v této souvislosti pro uvolnění rozpočtových pravidel tak, aby bylo možné vojenské výdaje zvyšovat.
Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých už před pár měsíci prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se přitom minulý rok rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda.
Takzvanou dluhovou brzdu Německo přijalo v roce 2009, kdy zemi vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Cílem ústavního opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země.
Kandidáti na kancléře se hádali o migraci i nacismu, podle diváků vyhrál Merz |
Nové půjčky nesmějí překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu za rok. Podle příznivců je dluhová brzda základem německé a evropské finanční stability. Kritici, k nimž se nyní řadí i kancléř Scholz, tvrdí, že brání potřebným investicím. K případné reformě dluhové brzdy je potřeba dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu.
