Osm mužů, mezi nimiž jsou představitelé neonacistické a hooliganské scény v oblasti východoněmeckého Chemnitzu, ve vězení stráví mezi dvěma roky a třemi měsíci a pěti a půl lety.
Soud v Drážďanech uznal všechny obžalované vinnými ze členství v teroristické skupině a výší trestů do značné míry vyhověl státnímu zastupitelství, které požadovalo vězeňské tresty v rozmezí tří až pěti a půl let.
Skupina radikálů ve věku 22 až 32 let se dala dohromady v roce 2018 v rámci rozsáhlých a někdy násilných protestů, které v Chemnitzu (Saské Kamenici) následovaly po vraždě pětatřicetiletého Němce, za níž byl odsouzen mladý Syřan.
Osm mužů podle obžaloby teroristickou skupinu založilo v polovině září 2018 a chystalo útoky v německé metropoli na 3. října, tedy den, kdy si celá země připomíná znovusjednocení z roku 1990. První říjnový den však byli všichni zatčeni.
Muži žijící v Sasku útoky chystali v rámci chatu nazvaného „Plánování revoluce“, přes který si mimo jiné posílali fotky Adolfa Hitlera. Zakladatel skupiny Christian K. při výslechu přiznal, že akce v Berlíně měla být provedena tak, aby to vypadalo, že za ní stáli levicoví extremisté, a měla vést k „něčemu, jako je občanská válka, povstání“.
Konečným cílem skupiny, která podle vyšetřovatelů počítala i s dalšími útoky, byl pád vlády a zhroucení demokratického pořádku spolkové republiky. Jak konkrétní plány byly, si zpočátku vyšetřovatelé nebyli jisti. Podle státního zastupitelství se ale každopádně muži snažili obstarat si zbraně.
Hon na přistěhovalce. Pravicoví radikálové z Chemnitzu plánovali útoky |
Pět obžalovaných už v září 2018 přistoupilo k akci, o níž mluvili jako o zkušební a při níž cíleně napadali lidi, které považovali za migranty nebo stoupence levice.
Někteří z obžalovaných při výsleších připustili, že pro chystanou říjnovou akci počítali se smrtícími útoky, jiní tvrdili, že ve skupině byli jen ze zvědavosti a že měli divný pocit, když se v ní začalo mluvit o zbraních. Ze společného chatu se ale nikdo z nich neodhlásil.
Soud v úterý rozsudek vynesl navzdory tomu, že se v Německu rychle šíří koronavirus. Soudní proces však nebylo možné na delší dobu přerušit, protože by se jinak musel celý opakovat.
