Úkolem členů výboru je zaměřit se na rozhodovací procesy státu ve věci zásobování energií v situaci, která nastala po začátku ruské invaze na Ukrajinu předloni v únoru, řekla na začátku zasedání grémia předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová.
Německo loni v dubnu po více než 60 letech provozu odstavilo své poslední tři jaderné elektrárny. Vláda původně počítala s tím, že odpojení reaktorů nastane o čtvrt roku dříve, kvůli energetické krizi související s dopady ruského vpádu na Ukrajinu ale tento krok odložila. Agentura DPA připomíná, že doba prodloužení provozu elektráren i rozhodnutí o jejich definitivním konci vyvolaly velké debaty a spory jak v koaliční vládě sociálních demokratů, Zelených a liberálů, tak v opozici.
Podle Basové se výbor bude zabývat hlavně otázkou, zda německé úřady nezaujatě zkoumaly zejména možnost dalšího provozu jaderných elektráren fungujících ještě v roce 2022.
Vznik tohoto vyšetřovacího výboru původně v polovině června navrhla konzervativní frakce CDU/CSU, hlasy jejích poslanců by pro to stačily. Dnes se k nim při hlasování přidali ještě zákonodárci AfD.
Vyšetřování se bude týkat hlavně ministra hospodářství Roberta Habecka a ministryně životního prostředí Steffi Lemkeové. Zástupci CDU/CSU tyto politiky za Zelené obviňují, že další provoz německých jaderných elektráren neprověřovali „nezaujatě“ a „otevřeně“. „Existuje naléhavé podezření, že tu veřejnost byla vědomě Habeckem a Lemkeovou oklamána, a to chceme vyjasnit,“ řekl agentuře DPA Stefan Heck z CDU, který se stal předsedou vyšetřovacího výboru.
DPA poznamenává, že jde o druhý vyšetřovací výbor, jehož vznik poslanci Spolkového sněmu v nynějším funkčním období schválili. Ten první se zabývá okolnostmi stažení bundeswehru z Afghánistánu a evakuace německého personálu z této asijské země poté, co se tam v srpnu 2021 k moci vrátilo islamistické hnutí Tálibán.
