Ti se mohou svěřit do péče volebního automatu Wahl-O-Mat, který jim na základě odpovědí na 38 otázek konkrétní politickou stranu doporučí. Ne každý chce ale tuto službu využít.
Dvaasedmdesátiletá Christina z Postupimi, která v minulých volbách opakovaně hlasovala pro unii Merkelové, si chce vybrat stranu sama. „V minulých letech bylo vše tak snadnější, člověk věděl, co od kancléřky čekat. Letos je ale všechno jiné,“ říká. Komu dá Christina hlas, ještě neví.
„Sleduji televizní debaty, prohlížím stranické letáky, chodím i na stranická setkání s voliči, ale nikde jsem ještě nezaslechla jasné odpovědi na mé otázky,“ vysvětluje před začátkem volebního mítinku sociálnědemokratického kandidáta na kancléře Olafa Scholze.
„Netrápí mě tolik témata důchodů, platů a ani klima, o to větší mám ale obavy o bezpečnost,“ říká žena a dodává, že situace ve světě není vůbec příznivá. „Mám strach, že by mohla být válka,“ dodává.
Christina tak patří k řadě nerozhodnutých voličů. Kolik jich přesně je, není jasné, protože i průzkumy, které se této otázce věnují, se liší.
Průzkum institutu Civey, který vznikl v rozmezí 1. až 8. září, udává 21 procent nerozhodnutých voličů. Institut pro demoskopii v Allensbachu, který se stejné otázce věnoval od 1. do 7. září, zjistil, že 40 procent voličů se stále ještě rozhoduje, komu svůj hlas dá.
Nespokojenost s kandidujícími osobnostmi
Jedním z důvodů vysokého počtu nerozhodnutých voličů je podle allensbašského institutu nespokojenost s kandidujícími osobnostmi.
I když je Scholz nyní na vrcholu popularity, v den voleb 26. září se podle psychologa a analytika Stephana Grünewalda, zakladatele institutu Rheingold, může vše změnit ve prospěch konzervativního kancléřského kandidáta Armina Lascheta.
Laschet přešel v předvolební debatě do útoku, tvrdě se opíral do Scholze |
Podobný názor má i komunikační expert Frank Brettschneider z univerzity Hohenheim ve Stuttgartu, podle kterého se většina voličů o průzkumy veřejného mínění sice zajímá, ale ne každý se jimi při výběru strany řídí.
„Při spolkových volbách v letech 2005, 2009, 2013 a 2017 udávalo méně než 5,5 procenta voličů, že velkou roli v jejich rozhodování hrály sondáže,“ říká. Před čtyřmi lety to podle Brettschneidera bylo 3,5 procenta voličů.
Domnívá se proto, že průzkumy jsou důležité především pro taktizující voliče.
Rozhodování může usnadnit volební automat
Usnadnit rozhodování tápajících voličů může volební automat Wahl-O-Mat, který provozuje Spolková centrála pro politické vzdělávání (BPB). Automat postupně předkládá 38 tezí, se kterými mohou voliči vyslovit souhlas, odmítnout je nebo k nim zaujmout neutrální postoj.
Odpovědi aplikace porovná s postoji 39 stran, které se ucházejí o křesla ve Spolkovém sněmu. Uživatelé si také mohou vybrat konkrétní strany, s nimiž chtějí své postoje vyhodnotit.
Ze třetího místa do kancléřství? Podceňovaný Scholz je před volbami horkým favoritem |
„Wahl-O-Mat nedává žádná doporučení, koho volit, ale ukazuje, jaké mají strany ke konkrétním otázkám postoje,“ říká šéf BPB Thomas Krüger. I tak ale výsledek využívá pro volební orientaci každý osmý.
Při letošním spuštění automatu Krüger poznamenal, že přidanou hodnotou aplikace je to, že se zábavnou formou věnuje politickému obsahu. Podle BPB baví odpovídání na dotazy 85 procent uživatelů a 60 procent lidí se díky automatu rozhodlo více zajímat o politiku.
