„Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, ve spolkovém rozpočtu není ani 500 miliard,“ řekl Scholz, který vede do voleb sociální demokracii (SPD). „To by pak šlo jen s masivním zvyšováním daní nebo s masivními úsporami u mnoha věcí, které jsou pro nás důležité,“ dodal.
Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP. Německu se to – podobně jako Česku – loni podařilo.
Bylo to ale jen díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který Scholz vytvořil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Splnili jsme dvě procenta HDP na obranu, ukázalo ministerstvo. Opozice to zpochybňuje |
Nejvíce vydává na obranu v současnosti Polsko, které překonalo hranici čtyř procent HDP, následují Estonsko a Spojené státy s více než třemi procenty.
Budoucí šéf Bílého domu Trump ale minulý týden uvedl, že by měli spojenci v NATO vydávat na obranu pět procent HDP.
Kandidát na německého kancléře za stranu Zelených Robert Habeck ve stejné době navrhl jako cíl obranných výdajů 3,5 procenta HDP. V programech SPD i opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která má největší šanci vést příští vládu, stojí požadavek dvouprocentních výdajů.
Scholz v pondělí slíbil, že Německo bude dodržovat dosavadní dvouprocentní cíl. „Každý, kdo říká, že to není správná cesta, musí také říci, odkud na to vzít peníze,“ dodal.
Jako za studené války. Země NATO chtějí zvýšit výdaje na tehdejší úroveň |
V Bielefeldu Scholz zahájil své turné po německých městech, na kterém chce voliče přesvědčit, aby v předčasných parlamentních volbách 23. února volili jeho sociální demokracii, a on tak mohl dál vést německou vládu.
Podle průzkumů veřejného mínění ale hlasování vyhraje opoziční CDU/CSU v čele s Friedrichem Merzem. SPD se umisťuje v sondážích třetí až za Alternativou pro Německo (AfD).
Bezpečnost a obrana se kvůli obavě z agresivní politiky Ruska, které před téměř třemi lety napadlo Ukrajinu, staly důležitými tématy předvolební kampaně v Německu, a to společně s hospodářským oživením a migrační a azylovou politikou.
Rutte vyzývá Evropu k obraně a podpoře Ukrajiny
Evropané musí více investovat do obrany a pokračovat v podpoře Ukrajiny, uvedl nový generální tajemník NATO Mark Rutte při debatě v Evropském parlamentu. Zdůraznil, že spolupráce NATO a EU je v nebezpečných časech klíčová a neměla by se dublovat.
Upozornil na destabilizační kroky Ruska, jako jsou sabotáže, kyberútoky nebo instrumentalizace migrace, a varoval, že Rusko má podporu Číny, Severní Koreje a Íránu.
Podle Rutteho nejsme ve válce, ale ani v míru, a proto je nutné chránit obyvatele, posilovat kritickou infrastrukturu a pokračovat v podpoře Ukrajiny.
NATO a EU mohou v otázkách obrany, odolnosti a pomoci Ukrajině spolupracovat ruku v ruce, dodal bývalý nizozemský premiér, který je v čele NATO od října loňského roku.
