„Je to hrozná tragédie. Jdu kolem a právě jsem si v mobilním telefonu hledal, co se tu stalo,“ řekl agentuře ČTK pětapadesátiletý Christian.
Místo činu, křižovatku ulic Karlstrasse a Seidlstrasse v centrální mnichovské části Maxvorstadt, má v tu chvíli na dohled, za červenobílou policejní páskou. „Politici s tím musí konečně něco dělat,“ dodal.
V Mnichově vjel Afghánec do skupiny lidí, tři desítky zraněných včetně dětí |
Na místě tragédie stále zůstávají věci zraněných, oblečení, kočárek, reflexní vesty, které měli účastníci odborářské demonstrace na sobě, ale i izotermické fólie, které použili záchranáři při poskytování první pomoci.
Na místě stojí také poškozený osobní vůz značky Mini. Jeho řidiče, 24letého žadatele o azyl z Afghánistánu, policie zadržela na místě.
„Prostě nepochopitelné,“ kroutí hlavou nad útokem 23letá Sandra, která v Mnichově studuje vysokou školu.
Útočníka z Aschaffenburgu měli předloni deportovat. Dítě bodl sedmkrát |
Útok se odehrál krátce před volbami do Spolkového sněmu. Hlavním tématem předvolební kampaně přitom je migrace a bezpečnost, a to nejpozději od lednového útoku v bavorském Aschaffenburgu, kde neúspěšný žadatel o azyl zaútočil nožem na skupinu dětí ze školky. Zabil dvouletého chlapce a 41letého muže, který přispěchal na pomoc.
Obrat v migrační politice?
„Moje rozhodnutí, koho budu volit, to nezmění. Ale mohlo by to určitě posílit pravicové extremisty,“ řekla v reakci na mnichovský útok Sandra.
Na mysli měla stranu Alternativa pro Německo (AfD), která bývá označována za pravicově populistickou až krajně pravicovou a prosazuje tvrdý přístup k migrantům včetně jejich masových deportací.
Německé spolkové volby |
V průzkumech veřejného mínění má AfD v posledních týdnech 20 až 22 procent hlasů, a stane se tak zřejmě druhou nejsilnější stranou v parlamentu. „Já si ale nemyslím, že se tohle dá změnit nějakými opatřeními. Páchají to jednotlivci,“ dodala studentka Sandra.
Chcete deportace? Jste nacisti. Debata o migraci v Německu se vzdaluje realitě |
Spolupředsedkyně AfD a kandidátka na kancléřku Alice Weidelová v první reakci na útok v Mnichově vyzvala na síti X k obratu v migrační politice. Použila přitom výraz „Migrationswende“. Podobný výraz, „Zeitenwende“, použil kancléř Olaf Scholz po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022. Avizoval jím, že se zásadně změnila doba, ve které Němci žijí.
Také opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která podle průzkumů volby 23. února vyhraje, v posledních týdnech přitvrdila v požadavcích na změnu migrační a azylové politiky.
Její lídr a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz požaduje mimo jiné důslednější deportace odmítnutých žadatelů o azyl a odmítání migrantů bez dokumentů přímo na hranici, i kdyby měli nárok na azyl.
Prolomení tabu. Bundestag hlasoval pro zpřísnění migrace i s pomocí AfD |
Bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder na místě útoku vyjádřil zármutek, dodal ale, že se konečně musí něco změnit.
S tím souhlasí i sedmdesátník Franz. I on hovořil v centru Mnichova o tragédii, která ale musí mít konečně následky i ve změně migrační politiky. „Já volím desítky let CSU a myslím, že po volbách, až budou u moci, musí migraci zastavit. Takhle už to přece dál nejde,“ řekl.
V centru Mnichova jsou na mnoha místech o domy opřené kovové bezpečností zábrany. Vidět jsou také desítky policistů. Ve městě totiž panují přísná bezpečnostní opatření kvůli Mnichovské bezpečnostní konferenci, která začne už v pátek. Dohlížet na její průběh má až 5000 policistů.
Na akci se sjede šest desítek hlav států a vlád z celého světa, včetně amerického viceprezidenta J. D. Vance, ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského či české hlavy státu Petra Pavla.
