Vance ve svém projevu kritizoval údajné omezování svobody slova v Evropě, jako příklad zmínil mimo jiné nedávno zrušené prezidentské volby v Rumunsku. Kritizoval také Evropskou komisi (EK) a její politiku regulace sociálních sítí, ale i vlády ve Švédsku či Velké Británii. „Obávám se, že svoboda slova je napříč Evropou na ústupu,“ řekl.
Podle amerického viceprezidenta je sice důležité, aby Evropa rozvíjela svou obranyschopnost navenek, zároveň ale dodal, že mu větší starosti dělá nebezpečí, které podle něj Evropě hrozí zevnitř. Obává se, že „by se Evropa mohla zříct některých základních hodnot, hodnot, které sdílí se Spojenými státy“. „Musíme dělat více, než o demokratických hodnotách jen mluvit, musíme je žít,“ dodal.
Von der Leyenové se tleskalo
Před Vancem na bezpečnostní konferenci hovořila předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, značnou část projevu věnovala válce na Ukrajině. Uvedla mimo jiné, že její pád by oslabil nejen Evropu, ale i Spojené státy. Zatímco její projev v sálu hotelu Bayerischer Hof přerušil několikrát hlasitý potlesk, na Vanceovu řeč reagovalo obecenstvo složené ze světových politiků jen vlažně.
Téma mnichovské konference, tedy bezpečnost, ve Vanceově projevu prakticky nezaznělo. Americký viceprezident jen zopakoval, že by Evropa měla vydávat více peněz na svou obranu. Prezident Donald Trump před časem vyzval, aby spojenci v Severoatlantické alianci vydávali na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP).
Můžeme použít i vojenský nátlak, vzkázal Vance Rusku. Jednat se bude v Mnichově |
Původně se očekávalo, že Vance využije svůj projev na mnichovské konferenci, aby nastínil plány Spojených států pod vedením prezidenta Trumpa na ukončení války na Ukrajině. Některá německá média uváděla, že by mohl rovněž oznámit stažení části amerických sil z Evropy. V Kyjevě i dalších evropských metropolích vyvolal obavy nedávný Trumpův telefonát s ruským diktátorem Vladimirem Putinem. Dohodli se v něm, že se setkají, nejspíš v Saúdské Arábii. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti.
„My přežili Gretu, vy přežijete Muska“
Vance Evropany také vyzval, aby zastavili nelegální migraci. Je to podle něj přáním také evropských občanů, kterým by měli politici více naslouchat. „Ze všech naléhavých výzev, s nimiž se zde zastoupené národy potýkají, není žádný podle mého názoru naléhavější než masová migrace,“ řekl Vance. Americká vláda zahájila po nástupu prezidenta Trumpa k moci program rozsáhlých deportací.
Viceprezident Vance rovněž kritizoval, jak evropské země přistupují k některým stranám označovaným za populistické. Nepřímo přitom podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. „Protipožární zdi nemají místo,“ uvedl.
Trumpův postoj nám imponuje, pro konec války je ochoten udělat vše, uvedl Kreml |
Jako protipožární zeď je označován princip, na základě kterého německé strany politického středu nespolupracují se stranami na okrajích politického spektra. V Německu se příští týden v neděli uskuteční parlamentní volby. AfD se v nich zřejmě stane druhou nejsilnější stranou.
AfD otevřeně podporuje mimo jiné blízký Trumpův spolupracovník, miliardář Elon Musk. Také jeho ve svém projevu Vance zmínil. „Když dokázala americká demokracie přežít deset let nadávání Grety Thunbergové, dokážete vy přežít několik měsíců Elona Muska,“ řekl. Švédka Thunbergová se proslavila jako zastánkyně většího úsilí v boji proti klimatickým změnám. Musk v minulých týdnech podpořil nejen AfD, ale i další pravicově populistické až krajně pravicové strany v Evropě.
Radši se soustřeďte na hrozby, říká Kallasová
Německý ministr obrany Boris Pistorius, který byl na konferenci dalším z řečníků, označil Vanceovu kritiku za nepřijatelnou. „Jestli jsem to pochopil správně, srovnává situaci v určitých částech Evropy s tou v autoritářských oblastech. To je nepřijatelné,“ řekl. Také bývalý americký velvyslanec při NATO Ivo Daalder webu Politico řekl, že to není projev, který by očekával „ve 21. století a určitě ne od amerického viceprezidenta na nejdůležitější evropské bezpečnostní konferenci“.
Svůj pohled na Vanceův projev popsala i šéfka unijní diplomacie Kallasová. „Když jsem tu řeč poslouchala, přišlo mi to, jako kdyby chtěli vyvolat roztržku. A my s našimi přáteli nechceme vyvolávat roztržky,“ prohlásila v diskusním panelu konference. Dodala, že spojenci by se měli soustředit na velké hrozby, jako je ruská agrese vůči Ukrajině.
Projev kritizoval také norský premiér Gahr Störe. Důkazem, že svoboda slova v Evropě panuje, je podle něj fakt, že Vance mohl svůj projev pronést. Kritizoval především skutečnost, že Vance nevyužil svého projevu, „aby hovořil o některých klíčových bezpečnostních problémech, kterým dnes čelíme“.
Označil to za „promarněnou šanci“. „To, co se děje na Ukrajině, co se děje v Rusku, co se děje v Číně, je méně důležité než údajná ztráta svobody slova v Evropě? S tím nesouhlasím,“ dodal předseda norské vlády.
