„Záměrně jsem si vybrala povolání, které je pro společnost důležité a přínosné. A protože neustále slýcháme o nedostatku lidí v pečovatelství, rozhodla jsem se právě pro něj,“ popisuje 25letá Alexa své motivy, proč se rozhodla studovat obor, který většinu mladých lidí příliš neláká.
Do začátku pandemie koronaviru pracovala jako vedoucí výletního hotelu na severu Německa. Když ale všechna ubytovací zařízení kvůli vládním opatřením zůstala dlouhodobě zavřená, začala se Alexa poohlížet po jiných možnostech. Práce zdravotní sestry v sociálním zařízení jí dávala smysl.
„Bylo mi jasné, že jde o fyzicky i psychicky náročnou práci s dlouhými směnami,“ říká Alexa. Vzhledem k tomu, že část její rodiny v této oblasti pracuje, ale prý určitou představu zpočátku měla. Přesto, jak říká, byla nakonec realita od této představy velmi odlišná.
Senioři žijí v důchodu dlouhé roky, reforma je nutná, míní ekonom Švejnar |
Touhu pomáhat měla také nyní 28letá Lena z Kolína nad Rýnem. „Chtěla jsem dělat něco v sociální oblasti. Práci, která zároveň bude mít společenský přesah,“ říká. S odstupem ale dodává: „Představovala jsem si to příliš vznešeně.“ Na pacienty měla málo času a těžké pro ni bylo také vyrovnat se se smrtí.
Přesto pečovatelství považuje za „skvělé povolání, které člověka posouvá dál“. To je také důvod, proč v tomto oboru i přes počáteční nejistotu zůstala.
Pomohla reforma a vyšší plat
Spolkové ministerstvo sociálních věcí uvádí, že za rok 2021 se počet studentů v tomto oboru zvýšil oproti předchozímu roku o sedm procent. S 61 tisíci studenty je tak vzdělávání v pečovatelství nejrozšířenějším praktickým oborem v zemi. Většinou si jej vybírají ženy, mezi studenty jich jsou tři čtvrtiny.
Za současným nárůstem zčásti stojí vládní reforma, která mimo jiné v tomto oboru zavedla možnost i všeobecně orientovaného vzdělávání.
Od září se navíc zvýšily tabulkové platy, v některých případech až o třetinu. „Platy pečovatelů se výrazně zvyšují a je to tak správně. Je to náš opožděný dík za jejich důležitou práci,“ řekl k tomu ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Minimální hodinová mzda se podle vzdělání a zkušeností nyní pohybuje mezi 12,55 a 15,40 eur (306 až 375 korun).
Stát chce ušetřit za místa pro seniory a nemocné. Zvažuje „alimenty na rodiče“ |
Přesto zde stále zůstávají velké mezery a v zemi chybí odhadem 300 tisíc pečovatelů. Také zhruba polovina studijních míst zůstává neobsazených.
„Máme obrovský nedostatek pečovatelů. Pro naši společnost je to klíčové povolání a musíme jej zpřístupnit mladým tak, aby v něm i oni našli zalíbení,“ říká ministryně sociálních věcí Lisa Pausová (Zelení). Stát se má podle ní zaměřit na vyšší obsazenost volných míst i vyšší podíl mužů mezi studujícími.
Nástupní bonus, daňové úlevy a kratší týden
Hladkou cestu ovšem nemají ani ti, kdo se již pro studium rozhodli. „V těchto oborech pracuje příliš málo lidí. To se projevuje i na praxích našich studentů, kdy není kapacita se jim dostatečně věnovat,“ říká Edith Kühnleová, předsedkyně organizace sdružující zdravotníky a pečovatele, jež zároveň provozuje vlastní pečovatelskou školu. „Pak nám studenti často říkají: Vědomě jsme si toto povolání vybrali, ale takto ne...,“ dodává.
Netopili, nemají na jídlo. Chudobou trpí každý druhý samostatně žijící senior |
Co by podle ní tedy situaci zlepšilo? Možností je řada. V první řadě to jsou investice do vzdělávání a finanční podpora těchto studijních oborů, která pro studenty vytvoří lepší podmínky. Mezi dalšími návrhy je nástupní bonus ve výši 4 000 eur (necelých 100 tisíc korun), daňové úlevy nebo 35hodinový pracovní týden. „V opačném případě si zaděláváme na katastrofu,“ domnívá se Kühnleová.
Ani nyní, přes současný nárůst zájemců o obor, totiž zdaleka není vyhráno. Až polovina studentů školu nedokončí a obor předčasně opustí. Případně jej berou jako přípravku pro studium medicíny a s prací v pečovatelství předem ani nepočítají.
