Kontroverzi vyvolal Merzův výrok z minulého týdne. Na dotaz novináře, který se ptal na rostoucí podporu pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD), kancléř odpověděl, že jeho kabinetu se daří řešit některé problémy, které předchozí vlády v oblasti migrace zanedbaly. „Ale samozřejmě máme ještě pořád tento problém v rázu měst, a proto ministr vnitra právě pracuje na tom, aby umožnil a realizoval deportace ve velkém rozsahu,“ dodal.
Kritika se týkala především použití německého slova Stadtbild, které lze přeložit jako ráz či obraz města. Podle Merzových odpůrců tím kancléř naznačil, že z ulic německých měst musejí zmizet lidé, kteří vypadají jinak než průměrný Němec. Obviňují ho proto z xenofobie a rasismu.
Zeptejte se svých dcer. Merz trvá na výroku o problému v rázu německých měst |
V pondělí Merz odmítl výrok odvolat nebo se za něj omluvit. Na otázku, co přesně svým komentářem myslel, odpověděl, že se má novinář zeptat svých dcer, pokud nějaké má. Dají mu podle něj „pravděpodobně jasnou a zřetelnou odpověď“. Dodal, že všichni, kdo chodí po německých ulicích, potvrdí, „že to je problém, a to nejpozději, když se setmí“.
Petice „Radikálních dcer“
To vyvolalo další kritiku, především ze strany ženských organizací, které Merzovi vyčítají, že ženy v debatě instrumentalizuje. V posledních dnech proti kancléřovi v ulicích německých měst protestovaly tisíce lidí. Petice skupiny „Radikální dcery“, která Merze obviňuje z rasismu, má na internetu už více než 220 000 podpisů.
Podle průzkumu pro stanici ZDF ale s Merzovým pohledem na nutnou změnu obrazu německých měst souhlasí 63 procent dotázaných. Jen 29 procent se jich vyjádřilo proti kancléřovi. U mladých mezi 18 a 34 lety našel Merz podporu jen 42procentní, zatímco v kategorii lidí mezi 35 až 59 lety to bylo 70 procent. U lidí nad 66 let se za Merzův názor postavilo 66 procent dotázaných.
Merzův výrok o rázu měst vadí aktivistkám. Ženy čelí nebezpečí hlavně doma, tvrdí |
Merz čelil za svůj výrok kritice levicové opozice, některých ekonomů, ale i z řad koaličního partnera – sociální demokracie (SPD). Spolupředseda SPD a vicekancléř Lars Klingbeil řekl, že chce žít v zemi, kde politici stavějí mosty, a ne v zemi, kde rozdělují svými výroky. „Chci žít v zemi, ve které vzhled nerozhoduje o tom, jestli člověk patří do obrazu města, nebo nepatří,“ uvedl. „V národním mužstvu se už prostě ne každý jmenuje Müller a Beckenbauer a Hoeness, ale prostě i Musiala a Tah,“ dodal s odkazem na bývalé a současné německé fotbalisty. Otcové Jamala Musialy i Jonathana Taha pocházejí z Afriky.
Kancléř se ještě v úterý odmítl dál ke kontroverzi vyjadřovat, ve středu se ale pokusil svůj postoj před veřejností znovu obhájit. Řekl, že Německo bude nadále potřebovat přistěhovalce, aby pokrylo potřeby svého pracovního trhu, už nyní jsou podle něj lidé s kořeny v zahraničí „nepostradatelnou součástí našeho pracovního trhu“, ať už mají „jakoukoli barvu kůže“.
Problémy v německých městech podle něj působí ti migranti, kteří nemají trvalý pobyt, nepracují a nedodržují pravidla. „Mnoho z nich pak určuje veřejný obraz našich měst,“ dodal. Proto mají podle něj lidé v Německu i jiných zemích Evropské unie často strach pohybovat se ve veřejném prostoru, například na nádražích, v metru či v parcích.
V průzkumu pro stanici ZDF nicméně 66 procent dotázaných uvedlo, že se na veřejnosti cítí bezpečně. Velmi malý pocit bezpečí má v německých městech jen osm procent respondentů. Mezi muži a ženami přitom průzkum nezjistil větší rozdíl.
