„Nedáváme v tomto ohledu žádné pokyny. Není to nic, co by se dalo vyřešit přes noc,“ ujistil šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Söder poté, co minulý týden na neveřejném jednání strany v klášteře Banz u Bamberku nadnesl myšlenku, že šestnáct spolkových zemí je zbytečně moc. Šestnáct zemí totiž mimo jiné znamená šestnáct policejních sborů, šestnáct správních orgánů, šestnáct zemských premiérů.
Což je prý příliš drahé, vysvětluje Söderův pohled portál Der Standard. Bavorský premiér by chtěl větší, silnější, bohatší a efektivnější celky, kdy všechny by byly zhruba stejně velké a nikdo by na nikoho nedoplácel. V současnosti totiž bohaté Bavorsko patří k pouhým čtyřem spolkovým zemím, které v rámci solidárního systému „Länderfinanzausgleich“ dotují chudší regiony.
Studenti v Bavorsku budou na školách zpívat státní hymnu |
Kromě Bavorska peníze proudí ještě z Bádenska-Württemberska, Hesenska a Hamburku, přičemž samotní Bavoři jen za prvních šest měsíců loňského roku poslali ostatním 6,7 miliardy eur – tedy více než polovinu z celkových 11 miliard eur. Bavorsko už v roce 2023 podalo žalobu proti těmto kompenzačním platbám u Spolkového ústavního soudu. Ten se však dosud žalobou nezabýval.
A tak nyní Söder říká, že by se měly menší spolkové země spojit a zesílit natolik, „aby se uživily samy“. „Největším příjemcem (peněz) je mimochodem spolková země Berlín,“ dodal a pohrozil, že Bavoři mají páku, kterou mohou využít. Vláda kancléře Friedricha Merze (Křesťanskodemokratická unie, CDU) prý bez souhlasu CSU nic nerozhodne.
Referendum bylo úspěšné jen jednou
Německá ústava reorganizaci regionů umožňuje. Příslušný federální zákon by nejprve musel schválit Bundestag, ale tím to nekončí. Následně by o budoucnosti své spolkové země museli rozhodnout tamní občané v referendu. V historii se to ostatně podařilo jen jednou, připomínají německá média. A to v roce 1952, kdy se Bádensko, Württembersko-Bádensko a Württembersko-Hohenzollernsko sloučily a vytvořily novou spolkovou zemi Bádensko-Württembersko.
Porovnání německých spolkových zemí podle HDP a HDP na hlavu |
Když se pak v roce 1996 politici pokoušeli spojit hlavní město Berlín s Braniborskem, které jej ze všech stran obklopuje, narazili na odpor. Zatímco Berlíňané s návrhem souhlasili – pro bylo 53,4 procenta hlasujících –, Braniboři řekli svými 62,7 procenta jasné „ne“. Mnozí se totiž obávali dominance hlavního města v novém regionu a navíc nechtěli mít nic společného s dluhovou zátěží Berlína.
Podle stanice Deutsche Welle se v posledních dekádách opakovaně objevovaly diskuse, zda nespojit Dolní Sasko a Šlesvicko-Holštýnsko s Hamburkem a Brémami. Tento návrh se však nikdy výrazněji neprosadil.
Devět spolkových zemí místo šestnácti? Němci řeší, jak ušetřit |
„Šestnáct spolkových zemí, jak je máme nyní, nebude možné mít za deset nebo patnáct let,“ řekl také v roce 2009 politik SPD a předseda Komise pro federalismus Peter Struck. Šéf Německého institutu pro ekonomický výzkum (DIW) Klaus Zimmermann se v té době zasazoval o deset spolkových zemí místo šestnácti. A podobné debaty se vedly i v roce 2013, kdy chtěli šestnáct zemí smrsknout na pouhých devět.
Podle tehdejších nápadů mohlo jedním z nových celků být Šlesvicko-Holštýnsko-Hamburk-Meklenbursko-Přední Pomořansko. Protože i v němčině by takový název zněl krkolomně, používala média kratší pracovní pojmenování: Severní stát. Kromě toho se mluvilo o sloučení Sárska s Porýním-Falcí, Brém s Dolním Saskem, Berlína s Braniborskem a Saskem-Anhaltskem a Durynska se Saskem. Dodnes však nic z toho neprošlo.
S pochopením se nesetkal ani Söder. Například premiér Saska-Anhaltska Reiner Haselhoff (CDU) na návrh s nadsázkou odpověděl, že tento malý východoněmecký stát má silný větrný a solární průmysl a obnovitelnou elektřinu dodává mimo jiné i do Bavorska. „Dokud se nezmění ústava, slibujeme, že budeme dodržovat solidaritu a pokračovat v dodávkách elektřiny do Mnichova, státního kancléřství a Bavorska,“ řekl Haselhoff.
V Porýní-Falci, která by se mohla sloučit s malým Sárskem, bude v březnu zvolen nový zemský parlament. Tamní CDU věří, že má dobré šance převzít otěže, které už mnoho let drží sociální demokraté (SPD). „Větší celky, jak je požaduje bavorský premiér, strukturální problémy nevyřeší,“ řekl hlavní kandidát CDU Gordon Schnieder.
Söderův nápad shodila ze stolu i premiérka Sárska Anke Rehlingerová. Prý očekávala, že „každoroční mediální výměna“ se Söderem na toto téma proběhne na Popeleční středu, kdy je v Německu zvykem, že politici komentují aktuální témata neformálnějším a odlehčenějším způsobem. Zdůraznila také, že lidé jsou na Sársko hrdí a „tato hrdost odolá i Söderovi“.
Franky souhlasí, ale...
Paradoxem pak je, že zatímco Söder básní o sjednocování ostatních spolkových republik, v té jeho by se někteří chtěli vydat zcela opačnou cestou. Obvody Horní Franky, Střední Franky a Dolní Franky, které leží na severu Bavorska a jejichž obyvatelé dodnes hovoří hornoněmeckým nářečím východofranštiny, by se rády odtrhly a vytvořily novou, vlastní spolkovou republiku. Alespoň to tvrdí tamní Francká liga.
Ta Söderův návrh v zásadě vítá. Ale domnívá se, že je třináctimilionové Bavorsko příliš velké. Nové sjednocené Franky by měly zhruba pět milionů obyvatel, což je prý „zdravá a dostatečná velikost“. „Pokud má být správní reforma pro spolkové země smysluplná a má přinést úspory nákladů, pak se nově uspořádané spolkové země musí obejít bez správních obvodů a správních úřadů,“ míní podle portálu Diebayern Martin Truckenbrodt z Francké ligy.
„To, že větší správní struktury jsou zásadně efektivnější, se už mnohokrát ukázalo jako omyl,“ dodal. Magazín Der Spiegel už pro myšlenku potomků historického kmene Franků přišel i s odpovídajícím názvem – „Franxit“. Otázkou zůstává, zda by Franky, kam mimochodem patří třeba Norimberk, chtěly za svého premiéra současného šéfa Bavorska Södera. Je totiž Frank a pochází právě z Norimberku.
Podobná debata jako nyní v Německu proběhla už před více než deseti lety i ve Francii. Tam na návrh tehdejšího prezidenta Françoise Hollanda seškrtali počet regionů z dvaadvaceti na třináct.
