„Země se navzdory migrační vlně stala bezpečnější. Je tak bezpečná jako už dlouho ne - ale řada lidí to tak necítí,“ říká autor studie Thomas Hestermann. Připomněl, že loni v Německu kriminalita meziročně klesla o téměř deset procent. Spolková republika tak zaznamenala nejnižší počet trestných činů za uplynulé čtvrtstoletí.
Ani to ale v době internetu, kdy je možné dozvědět se o téměř jakémkoliv závažném trestném činu velmi rychle, nevede ke snížení strachu tamějších obyvatel. Ukazuje to studie, podle níž ze 3500 dotazovaných obyvatel západoněmecké Bochumi jich téměř každý pátý považuje za pravděpodobné, že se v příštím roce stane obětí loupežného přepadení. Ve skutečnosti je taková pravděpodobnost kolem 0,3 procenta, tedy zhruba 65krát nižší.
Strach prý pomáhají šířit média
Jedním z důvodů takto vysokého rozdílu mezi vnímaným a skutečným nebezpečím je podle Hestermanna i zpravodajství v médiích. Množství televizních zpráv o cizincích, kteří se dopustili trestného činu, se podle něj od roku 2014 zvýšilo čtyřikrát, i když za tu dobu podíl neněmeckých podezřelých z trestného činu stoupl jen o třetinu.
Jak Němci vnímají kriminalitu běženců ukazuje i v pondělí zveřejněný výzkum veřejného mínění - takzvaný Integrační barometr. Podle něj 47,8 procenta Němců, kteří sami nemají migrační kořeny, souhlasí s tvrzením, že přijatí uprchlíci zvyšují v zemi kriminalitu. Opačný názor má 52,2 procenta dotázaných.
Pro to, aby Německo přijímalo běžence, i když tak nebudou činit ostatní země Evropské unie, je 60,4 procenta Němců bez migračních kořenů, proti je jich 39,6 procenta.
