Kostel Kapernaum v hamburské čtvrti Hamburg-Horn byl po desítky let centrem života tamní evangelické komunity. Mnoho věřících proto zarmoutilo, když evangelická církev oznámila, že podobně jako některé další kostely po celém Německu musí i tento kostel prodat.
Když však němečtí evangelíci zjistili, že jejich kostel přes prostředníka koupila hamburská muslimská komunita, která z něj chce vybudovat mešitu, přidalo se k jejich zármutku ještě naštvání a zděšení.
"Lidem, kteří tam žijí a kteří se s tímto kostelem identifikovali, působí taková změna skutečná muka," uvedl v rozhovoru pro Die Welt předseda Rady evangelické církve v Německu Nikolaus Schneider.
Emocionální problém
Budova kostela byla prodána v roce 2005 investorovi, který pozemek rozdělil a na jedné části vybudoval dům sociální péče. Samotný kostel pak investor následně prodal jedné z hamburských muslimských skupin.
Jak uvádí Schneider, proti samotné přestavbě mluví i náboženské rozdíly mezi islámem a křesťanstvím, mimo jiné odmítání kříže. "Není to teologický problém, ale problém emocionální a nábožensko-politický," uvedl Schneider.
Přestavba evangelického kostela na mešitu podle Schneidera zásadně odporuje pravidlům, za kterých se "se skřípajícími zuby musíme smířit s rezignováním na množství kostelů". Odsvěcené kostely totiž mají nadále sloužit k účelům, které jsou blízké jejich původnímu duchovnímu rozměru - například k sociálním službám, nebo jako koncertní síně.
Zvenčí kostel, uvnitř mešita
Do přestavby kostela na mešitu chtějí hamburští muslimové podle německé stanice Deutsche Welle investovat milion euro (asi 25 milionů korun). Otevřít by se měla poprvé 3. října, kdy v Německu společně se "Dnem německé jednoty" probíhá "Den otevřených mešit".
"Máme radost, že jde o kostel památkově chráněný a že ho můžeme zachránit," uvedl představitel muslimské komunity al-Núr, která kostel nyní vlastní. "Zvenčí bude nadále vypadat jako kostel, ale uvnitř to bude mešita," dodal. Až dosud se věřící této komunity museli k modlitbám setkávat v bývalé garáži.
K přestavbám křesťanských kostelů na mešity docházelo ve středověku v době islámských a osmanských výbojů velmi často. Asi nejznámějším případem je istanbulská Hagia Sofia. Ta byla ve své době jako Svatá Sofie největším křesťanským chrámem. Po pádu Cařihradu byla přestavěna na mešitu, dnes je však odsvěceným muzeem. V posledních týdnech se objevily v Turecku požadavky, aby se opět změnila na fungující mešitu.
