O tom, jak nakládat s radikály, kteří v posledních letech odešli do Iráku nebo Sýrie bojovat za takzvaný Islámský stát, se v Německu začalo ve zvýšené míře diskutovat s blížícím se očekávaným koncem IS a také po výzvě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby si evropské země vzaly zpět bojovníky této organizace z řad svých občanů.
Nynější kompromis dvojice ministrů, který podle kritiků přichází příliš pozdě, se sice nebude vztahovat na již vězněné extremisty, ale měl by usnadnit řešení podobných případů do budoucna.
Německého občanství podle něj budou moci být zbaveni plnoletí radikálové, kteří se zapojí do bojů na straně teroristické organizace. Podmínkou je také to, že budou mít vedle německého i nejméně jedno další občanství. Lidi, kteří mají jen to německé, není podle mezinárodních úmluv možné občanství zbavit.
O odebrání německého občanství mají do budoucna v takových případech rozhodovat ministerstva vnitra jednotlivých spolkových zemí, nikoliv soudy.
Už od roku 1999 počítají zdejší zákony se ztrátou německého občanství v případě lidí, kteří vstoupí do služeb cizí armády. Podmínkou je i zde to, že dotyčný člověk má vedle německého ještě nejméně jedno další občanství.