Pokud Rusko napadne východní křídlo NATO, země jako Francie či Německo tam budou muset rychle poslat své vojáky a armádní techniku. Během studené války to byl velmi jednoduchý úkol. Nyní je ale nesmírně komplikovaný, varuje Toujouse.
Přepravu vojenského materiálu ztěžují komplikovaná, zdlouhavá a roztříštěná administrativní pravidla, nedostatečná infrastruktura pro přesun obrněných vozidel, ale také chybějící přepravní prostředky jako železniční vozy, uvádí portál Politico.
Francouzi tyto překážky pocítili na vlastní kůži, když po vypuknutí války na Ukrajině poslali do Rumunska svůj prapor. „Zjistili jsme, jak rozsáhlá je administrativní zátěž. Na Ukrajině je válka, ale celníci vám vysvětlují, že nemáte správnou tonáž na nápravu a že vaše tanky nesmí přes Německo. Je to prostě neuvěřitelné,“ popsal problémy francouzský generál.
Toujouse připouští, že ani Francie není bez viny. Francouzská armáda nenakládala vojenské vybavení do vlaků už asi dvacet let a ani vedení francouzské státní železniční společnosti SNCF jim nebylo schopné příliš poradit.
„Vracíme se k něčemu, co jsme uměli a na co jsme úplně zapomněli,“ řekl Toujouse. „Je naprosto nezbytné vrátit vojenskou mobilitu do evropských myslí a k tomu potřebujeme praxi.“
Nevybuchlé drony a nejzranitelnější místa infrastruktury. Jak útočí Rusové? |
Generál přiznává, že to nebude jednoduché, protože jednotlivé předpisy o dopravě vojenské techniky jsou z velké části v gesci jednotlivých států, které pečlivě kontrolují přítomnost cizích armád na svém území. Jak Toujouse podotýká, jde o citlivé otázky. Varoval také, že snahy o docílení panevropské vojenské mobility se navíc mohou rovnat útokům na státní suverenitu.
Podle něj by se Evropa měla zaměřit na zlepšení své železniční sítě, která zůstává nejpraktičtějším způsobem dopravy vojenského materiálu. Navrhuje snížení poplatků za používání cizí železnice. Francouzská armáda například platí 30 milionů ročně, aby si si zajistila nepřetržitý přístup k vlakům přes celý kontinent.
Evropské iniciativy
EU v listopadu 2022 představila Akční plán vojenské mobility 2.0., který má zajistit rychlejší reakce evropských armád a jejich snadnější přesun na místa konfliktu v případě napadení. Pro tento účel začala uzavírat dohody s železnicemi, s cílem zajistit infrastruktur pro vojenský pohyb. Například v dubnu letošního roku uzavřela smlouvu s italským správcem železniční infrastruktury Rete Ferroviaria Italiana a dopravcem Leonardo.
Polský štít nad Ukrajinou? Kyjev chce, aby Aliance sestřelovala ruské rakety |
Některé státy se snaží vyřešit logistické problémy vlastními iniciativami. Finsko, Švédsko a Norsko se v červnu dohodly na vytvoření vojenského dopravního koridoru v severském regionu s cílem zvýšit svou připravenost na možný ruský útok. Plán počítá s rychlým přesunem vojenského personálu z norských přístavů na švédské nebo finské území.
V minulosti jsme při plánování přepravy vojenského personálu a vybavení uvažovali ve směru sever-jih,“ uvedl norský premiér Jonas Gahr Störe. „Nyní uvažujeme spíše ve směru západ-východ.“
