Unijní země se od vrcholu migrační krize v roce 2015 marně snaží shodnout na reformě azylového systému. Řecké a italské úřady se mezitím potýkají s tisíci nevyřízených žádostí od migrantů, kteří čekají na rozhodnutí o svém osudu mnohdy i několik let.
Německo s Francií přišlo v září s návrhem na dobrovolné přebírání migrantů z oblasti centrálního Středomoří, k němuž se ovšem přihlásilo jen několik dalších západoevropských zemí.
Berlín nyní rozeslal členským státům nový text, označený jako „podnět k zamyšlení“. Současný azylový systém známý jako Dublin je podle Německa nutné zásadně reformovat, v čemž má hrát klíčovou roli unijní azylová agentura EUAA.
Ta má podle představ Evropské komise vzniknout na základech současného azylového úřadu EASO. Podle německého návrhu má pomáhat hraničním státům s prvotní registrací migrantů na vnější hranici unie. Ta by měla podle představ Berlína trvat nejvýše několik týdnů.
Migranti jsou moc vybíraví, v EU o azyl žádat nemají, udeřili činitelé OSN |
„Než vstoupí na území EU, určí EUAA, který členský stát bude odpovědný za vyřizování žádosti o azyl a za konečné rozhodnutí, zda bude žadateli poskytnuta ochrana,“ uvádí se v klíčové části čtyřstránkového dokumentu z Berlína.
Na rozdíl od předchozího systému povinného přerozdělování se v textu nehovoří o tom, že by každý stát musel převzít určité množství uprchlíků. Přesto někteří diplomaté považují nový návrh za jinou verzi původní představy, proti které se postavily hlavně země Visegrádské skupiny.
Odmítáme toto nesystémové řešení, trvá na svém Babiš
Podle zdroje ČTK je i návrh Berlína pro tyto země nepřijatelný. Skupinu tvoří Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Návrh Berlína již za Česko odmítl premiér Babiš (ANO) i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Letos do Evropské unie přišlo 107 900 nových migrantů |
„My zásadně odmítáme ilegální migraci. Odmítáme to, aby pašerácké struktury rozhodovaly, kdo bude žít v Evropě. Odmítáme kvóty. Nechápeme, proč s tím stále někdo přichází,“ uvedl ve středu ve Sněmovně Babiš. Není to podle něj vůbec k debatě.
„Česká republika nebude rozhodně podporovat žádnou reformu migračního systému, která bude zavádět povinné kvóy,“ sdělil novinářům Hamáček. Visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) není podle něj v odmítavém postoji osamocená. „Návrh Německa bych nepřeceňoval, není to žádný oficiální materiál,“ prohlásil Hamáček. „Řešením je lepší ochrana vnější hranice Evropské unie,“ řekl ministr vnitra.
„Jsme solidární jiným způsobem, například skrze naši rozvojovou a humanitární pomoc,“ sdělila iDNES.cz ředitelka tiskového odboru ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. Podle ní téma zřejmě přibude na program jednání šéfů diplomacií visegrádských zemí, kteří se 2. prosince sejdou v Praze.
Nový německý návrh by k širší diskusi měli dostat příští týden unijní ministři vnitra na zasedání v Bruselu. Německo bude v druhé polovině příštího roku předsedat Radě Evropské unie a proto tlačí na vyřešení problému, který EU dlouhodobě zatěžuje.
EU asi Česko kvůli migrantům odsoudí
Evropská komise před rokem zažalovala u unijního soudu Česko, Maďarsko a Polsko za to, že se odmítly připojit k dřívějšímu systému přerozdělování schválenému členskými státy. Podle stanoviska generální advokátky soudu tím uvedené země porušily své povinnosti plynoucí z unijního práva. Stanovisko advokátky není pro soud závazné, často se jím ale řídí.
Migranti prorazili hranici mezi Marokem a Španělskem |
Předchozí systém podle listopadové zprávy unijních auditorů ztroskotal kromě odmítavého postoje některých zemí především na neschopnosti úřadů hraničních států zajistit dostatek migrantů, kteří by splňovali podmínky pro přerozdělení.
Z původního plánu na přemístění 160 000 lidí se ostatní členské země zavázaly přijmout 98 256 migrantů. Nakonec si mezi sebe rozdělily pouze 34 705 lidí.
Nechci přijmout ani jednoho migranta, prohlásil premiér Babiš (srpen 2018):
